Smírčí kříž pohřbila země, ale muzejníci ho stejně našli

Sto let od pořízení poslední fotografie ztraceného kamenného kříže z Tisé se letos podařilo nezvěstnou památku z roku 1669 najít. Vypátrala jí na začátku prázdnin historička Muzea města Ústí nad Labem Natálie Belisová a v pátek 8. září v 10.00 ji muzejníci spolu s dobrovolníky znovu vztyčí na původním místě. „Pamětníci kříž naposledy viděli po válce, a to již nakloněný. V minulosti po něm neúspěšně pátrala početná skupina hledačů organizovaných kolem muzea v Aši. Zkusila jsem znovu analyzovat archivní prameny a v terénu je srovnávala s realitou a uspěla jsem,“ poznamenala historička. Na začátku pátrání stály dvě základní teorie, buď někdo kříž ukradl a ozdobil si s ním zahrádku, anebo zůstal na původním místě, ale dokonale skryt očím kolemjdoucích. Podle historických záznamů byl v 17. století vztyčen na loukách nedaleko Cihlářského rybníka u Tisé. Jenže ty už jsou dnes z velké části zarostlé náletovými dřevinami. „Tamní louky jsou podmáčené, kříž se proto vyvrátil a svou váhou se postupně zabořil do země a zcela zarostl travou i stromky. Takže se vlastně nikam nehnul, jen nebylo vůbec jednoduché to jeho původní místo přesně určit,“ poznamenala úspěšná badatelka.

Muzejníci kříž vykopali očistili a připravili na znovuvztyčení. Kříži se přezdívalo švédský, ale přímou souvislost s třicetiletou válkou dle data nejspíš nemá. Nese na sobě symbol sekery. To může znamenat, že zde byla spáchána vražda za použití sekery, ale také, že tu někoho zabil padající strom při těžbě dřeva nebo je to památka na zcela jinou událost. „Samozřejmě, že legendy o mordech byly a jsou u veřejnosti nejpopulárnější. Kříže, lidově označované jako smírčí, ale bývaly budovány z různých důvodů, nejen jako součást smírčí smlouvy mezi vrahem a rodinou oběti. I když až do Obnoveného zřízení zemského roku 1627 skutečně existovala šance mimosoudního vyrovnání i v případech tak těžkých provinění, jakými je zabití a vražda, jehož formou mohla být i povinnost vytesat a vztyčit kříž jako projev pokání,“ poznamenala Natálie Belisová.

Vyvrácený a zarostlý ho vypátrala historička Muzea města Ústí nad Labem Natálie Belisová a s kolegy a dobrovolníky znovu vztyčila na původním místě poblíž Cihlářského rybníka. Kříž nejdřív museli muzejníci vykopat a porazit strom, který nad ním vyrůstal. Pak před ním vykopali základovou jámu a cirka 300 kilogramů vážící kámen zvedli a usadili. „Z historické fotografie jsme znali jen jeho přední stranu s vytesaným reliéfem sekery a letopočtem, tou stranou také ležel navrch. Co bylo ale na zadní straně, jsme nevěděli, dokud jsme kříž nezdvihli,“ poznamenala Nátálie Belisová. Muzejníky ale čekalo trochu zklamání. Reverzní strana neskýtala žádný nápis ani jiný motiv. Byla v ní jen díra o průměru asi 15 mm. Ta evidentně vznikla po zásahu nějaké střely. Možných teorií se nabízí vícero. V souvislosti s napoleonskou bitvou u nedalekého Chlumce i tady probíhaly střety Francouzů se spojenci. Mohl to být také důsledek druhé světové války. „Nejpravděpodobnější vysvětlení se ale pojí se zdejším vojenských prostorem, kde se cvičilo s ostrými náboji a zrovna minulý týden nedaleko od kříže policejní pyrotechnici likvidovali nalezenou nevybuchlou munici z dob Československé lidové armády,“ poznamenal kurátor sbírky vojenství ústeckého muzea Martin Krsek.