Archeologické oddělení muzea bylo založeno roku 1894 a již od počátku zajišťovalo jak terénní práce, tak péči o sbírku. Oddělení vypracovává odborná stanoviska a vyjádření pro potřeby orgánů státní správy na základě žádostí stavebníků a následně realizuje záchranné archeologické výzkumy. S péčí o neustále se rozrůstající sbírkový fond souvisí kromě odborné práce i popularizace archeologie v podobě výstav, přednášek či interaktivních programů pro veřejnost. O to vše se v současné době starají tři archeologové, konzervátorka, dokumentátor a na výpomoc též dobrovolníci či sezonní brigádníci.
Záchranné výzkumy
2022 Trmice, Bauhaus
Během tříměsíčního terénního archeologického výzkumu, který probíhal od konce června do září 2022, bylo v Trmicích (u Globusu) zjištěno pravěké polykulturní osídlení s několika kostrovými hroby z pozdní doby kamenné (± 2.500 př. n. l.) s poměrně bohatou hrobovou výbavou (např. kamenné broušené sekeromlaty). Dále bylo odkryto pohřebiště s přibližně stovkou urnových žárových pohřbů z pozdní doby bronzové (± 1.000 př. n. l.) a také menší pohřebiště s několika desítkami žárových hrobů ze starší doby římské (± 0-50 n. l.).
2021 Skorotice, přístupová komunikace, zasíťování a rodinný dům
Při neinvestiční stavební akci vyvolané výstavbou pěti rodinných domů a související infrastruktury na okraji obce Skorotice u Ústí nad Labem, v traťové poloze „Nad cihelnou“ nad soutokem Bílého potoka s Klíšským potokem, byl v měsících březen-duben proveden záchranný archeologický výzkum. Na ploše přibližně 40 x 4 m byla odkryta část pravěkého sídliště s ca 20 zahloubenými objekty (převážně s pozůstatky po nadzemních obytných stavbách datovatelných do kultury lužické komplexu kultur popelnicových polí, 1100-900 př. n. l.).
2021 Západní nádraží, výstavba parkoviště
Ve výkopu pro gabionovou zeď v areálu západního nádraží došlo k odkrytí studny s kamenným obložením. Ve spolupráci s NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem byla studna zdokumentována a odebrány vzorky pro další analýzy a dataci. Předběžně bylo stáří odhadnuto na 18. (či 19.) století.
2021 Chabařovice, Husovo náměstí, bývalý parní mlýn, revitalizace areálu
2020 Vítov u Velkého Března
Dlouhodobě sledovaná lokalita, kde rostou rodinné domy jako houby po dešti, přinesla i v letošním roce nálezy dokládající, že se tomuto místu nevyhýbali naši předci ani v období pravěku a středověku. Většinou se jednalo o jednotlivé zlomky keramiky či štípané industrie datované do neolitu a eneolitu (tedy mladší a pozdní doby kamenné) či střepy ze závěru raného středověku. Zachycení zahloubených objektů na nás zatím čeká.
2019 Skorotice, p.p.č. 899/490, rodinný dům
Na ploše stavby budoucího rodinného domu byl zjištěn půdorys nezahloubené stavby s četnými kůlovými a sloupovými jamami po obvodu, které zůstaly po dřevěných sloupech původně nesoucích celou stavbu. Na základě nečetných keramických zlomků zde dům stál buď v mladší až pozdní době bronzové nebo v době římské, přesnější dataci bude možné určit až na základě vyhodnocení další analýz.
2019 Habrovany, p.p.č. 252/8, rodinný dům
V profilech základových pasů rodinného domu byla zjištěna porušená kulturní vrstva s drobnými zlomky pravěké keramiky, mazanice a uhlíků. V místě nevýrazného zahloubení (terénní deprese či pozůstatek pravěké jámy) se pak objevila koncentrace větších zlomků jedné nádoby, kterou se podařilo v laboratoři slepit. Jde o zásobnici z mladší fáze lužické kultury, tedy pozdní doby bronzové.
2018 Skorotice, rodinné domy
Stejně jako v jiných letech probíhaly i letos kontroly staveb rodinných domků v katastru Skorotic. Stále se nedaří podchytit všechny stavby včas, a v mnoha případech začínají zemní práce bez ohlášení. Především sběry se opět potvrdilo, že oblast byla s jistotou osídlena již v období neolitu (v kultuře s lineární a vypíchanou keramikou – 5 500 až 4 500 př. n. l.), v době komplexu kultur popelnicových polí (1 200 – 850 př. n. l.) a patrně též v období mladšího pravěku (v mladší době halštatské či v době římské – 700 př. n. l. až 400 n. l.).
2017 Bukov, Vojnovičova ul., rekonstrukce plynovodu
V rámci rekonstrukce plynovodu bylo zdokumentováno několik pravěkých objektů a vrstev, které se objevily na profilech startovacích jam a jiných výkopů v ulicích Školní, Skorotická a Vojnovičova. Datovány byly především podle keramických zlomků do období kultury s lineární keramikou (ca 5200–5100 př. n. l.) a dokládají osídlení návrší nad Bílým potokem prvními zemědělci.
2017 Hrbovice, skladovací hala CTP
Od září do počátku prosince 2017 proběhl velký záchranný archeologický výzkum na pravěké polykulturní lokalitě v severovýchodní části katastru zaniklé obce Hrbovice. Výzkum byl vyvolán stavebním záměrem firmy CTP, jehož předmětem byla výstavba nové rozměrné skladovací haly na ploše dvou hektarů. Naprostá většina sídlištních objektů zachycených ve sprašovém podloží v jižní části plochy patřila eneolitické kultuře nálevkovitých pohárů (cca 3800–3350 př. n. l.), přičemž jde zřejmě o jedno z dosud největších sídlišť této kultury v severozápadních Čechách. Eneolitickou osadu ze severu ohraničoval dvojitý půlkruhový palisádový žlab. Nejvýznamnějším objevem v jižní části plochy je kostrové pohřebiště z mladší fáze kultury zvoncovitých pohárů (cca 2500–2300 př. n. l.). Devatenáct kostrových hrobů s keramickými milodary, převážně mísami a džbánky, se řadí co do velikosti ke středně velkým pohřebištím. V severní části plochy byly do štěrkového podloží zahloubeny především sídlištní objekty z mladší až pozdní doby bronzové, které náležely kultuře lužické (cca 1300–800 př. n. l.). Několik sídlištních objektů (z toho nejméně dvě zahloubené chaty) lze předběžně datovat i do doby halštatské (cca 800–450 př. n. l.), zřejmě do její pozdní fáze.
2016 Habrovany, dálnice D8, obslužná komunikace
V listopadu roku 2015 nalezl kolektiv zaměstnanců firem Arcadis, Eurovia a TDI ŘSD v zářezu obslužné komunikace dálnice D8 na katastru Habrovan kosti lidské ruky (pravého předloktí) a zlomky bronzových kroužků (náramku). Nálezy byly koncem roku odevzdány do muzea. Následně provedená zjišťovací sonda potvrdila přítomnost hrobu, ve kterém ale byly kosterní pozůstatky i původně bohaté milodary vlivem okolního prostředí ve velmi špatném stavu. Za zmínku ale určitě stojí náhrdelník z bronzových trubiček a jantarových korálků.
2016 Hostovice – Trmice, rekonstrukce plynovodu
V Hostovicích byl v poloze „U Hřiště“ zjištěn výraznější rozptyl fragmentů keramiky z raného až vrcholného středověku (cca 12. – 15. století). Zajímavější situace byly zachyceny během dvoutýdenního záchranného výzkumu v katastru obce Trmice. Zde byla v zahradě u Bělského parku v Žižkově ulici odhalena zajímavá stratigrafie. Do sprašového podloží se zde zahlubovala menší zásobní jáma, podle nálezů datovaná do pozdní doby laténské. Ta byla později překryta cca 40-60 cm mocnou kulturní vrstvou ze starší doby římské, ze které se do podloží zahlubovala ještě chata ze stejného období. Podařilo se získat početnou kolekci keramiky, část tkalcovského závaží, přesleny a bronzová jehlice.
2016 Svádov, propad na zahradě u čp. 90
V červnu 2016 došlo po vydatných deštích ve Svádově na pozemku p.p.č. 40 k náhlému propadu terénu o velikosti 2×2,5 metru a hloubce minimálně 5 metrů. Bylo provedeno dvojí měření různými typy georadarů v bezprostředním okolí propadu a kamerový průzkum. Lokalita se totiž nachází v prostoru zasypaného vodního příkopu a jeho předpolí, jež přímo souvisí s areálem dřívějšího panského sídla, které stávalo na vyvýšeném místě na sousední parcele p.p.č. 59/2, tudíž bylo nutné prověřit, zda propad nesouvisí s tímto sídlem. Průzkumy odhalily jednak přirozené kaverny, dále zasypané prostory i zbytky zdiv, které mohly s původním hradem opravdu souviset.
2016 Předlice, administrativní a skladová hala Nyylo
V polovině srpna byl realizován záchranný výzkum v části plochy budoucí haly, která nebyla poničena starým povrchovým lomem, ani sanovaným hřbitovem. I přes značné množství jednotlivých nálezů z místy až 1 metr mocné kulturní vrstvy z doby bronzové (období popelnicových polí, lužická kultura) nebyly zachyceny jednoznačně identifikovatelné zahloubené objekty. Zjištěny byly pouze dvě výraznější koncentrace nálezů, z nichž se později podařilo zrekonstruovat části několika nádob.
2015 Klášterní ulice, parkoviště a cyklopoint
Menší záchranný výzkum proběhl v trase kolektoru pro pivovar Na Rychtě. Na ploše o rozměrech ca 3 x 2,5 m zjištěno pravěké kulturní souvrství (neolit, mladší doba bronzová), do něhož se zahlubovaly středověké a raně novověké situace. Nejzajímavějším zjištěním je objev nároží vrcholně středověkého dřevohlinitého domu s kamennou plentou, který zanikl během velkého požáru v průběhu 15. století.
2015 Velké Březno, rekonstrukce plynovodu
Během rekonstrukce vysokotlakého plynovodu na rozhraní katastrů obou obcí byly při vyjímání starého potrubí zjištěny pravěké objekty, které byly porušeny již při jeho výstavbě v 60. letech 20. století. Čtyři rozměrné zásobní jámy s velkým množstvím převážně keramických nálezů dokládají existenci dosud neznámého sídliště z mladší doby železné (střední až pozdní doby laténské). Povrchové koncentrace nálezů a sběry ze skryté plochy a nejbližšího okolí stavby naznačují též možné osídlení z období neolitu, popelnicových polí (mladší až pozdní doby bronzové) a snad i z raného středověku.
2015 Habrovice – kanalizace
Na katastru obce Habrovice se podařilo v dosud rostlém a relativně neponičeném terénu zjistit v nově budované trase kanalizace několik sice nepočetných, ale pro dějiny obce archeologicky významných situací v podobě zahloubených sídlištních objektů z období pravěku a raného středověku. Nalezená keramika ze všech raně středověkých objektů byla vyrobena v pozdně hradištní tradici, dle výzdoby (ryté linie a vlnice) i profilace okrajů ji lze rámcově datovat do průběhu 12. – 13. století. Pravěké objekty i nálezy lze datovat pouze rámcově buď do pozdní doby kamenné nebo starší doby bronzové.
2014 Lidické náměstí, rekonstrukce vodovodu a plynovodu
Asi třetina linie výkopu nebyla dosud porušena recentními zásahy a podle očekávání došlo k odhalení lidských ostatků. Některé kosterní pozůstatky, které nebyly bezprostředně ohroženy stavbou, byly ponechány na místě. Nejzajímavější nález představuje kompletně zdokumentovaný hrob ženy z 18. století. V oblasti pasu (původně pravděpodobně v koženém nebo textilním váčku) byl uložen železný zavírací nůž, náprstek a především zlatý dukát Karla VI.
2014 Velké Chvojno, kanalizace a ČOV
Během srpna až září 2013 proběhl záchranný archeologický výzkum v areálu zahrady gymnázia V rýze pro kanalizaci v prostoru bývalého „starého hřbitova“ bylo narušeno celkem 26 novověkých kostrových hrobů. Vzhledem k přítomnosti většího množství izolovaných kostí a patrnému narušení hrobových celků v minulosti, mohl být původně jejich počet daleko vyšší. Milodarů nebylo do hrobů uloženo mnoho, nejzajímavější nálezy představují dva medailony – mosazný s postavou sv. Benedikta a mezi dvě sklíčka sevřený papírek s citátem z evangelia sv. Jana.
2013 Dostavba gymnázia v Jateční ulici
Během srpna až září 2013 proběhl záchranný archeologický výzkum v areálu zahrady gymnázia v Ústí nad Labem – Jateční ulici (k. ú. Klíše). V ploše budoucího sportovního hřiště byl prozkoumán severní okraj pravěkého sídliště z období neolitu (kultura s lineární keramikou) a mladší až pozdní doby bronzové (období popelnicových polí). Byla zachycena poměrně mocná neolitická kulturní vrstva a částečně či v úplnosti prozkoumáno několik desítek zahloubených objektů (sídlištní jámy, pozůstatky kůlových domů). Lokalita byla dlouhodobě sledována od jara do podzimu 2013, kdy zde proběhlo i několik dalších drobných záchranných akcí (dokumentace, vzorkování pravěkých objektů).
2010 OD Sconto
Záchranný výzkum předcházející stavbě Obchodního domu Sconto v Trmicích odkryl v severní části zkoumaného areálu mohutnou sídlištní vrstvu z doby bronzové. Kromě keramických zlomků a zvířecích kostí byl vyzvednut také bronzový hrot.
2008 CPI City Center
Pomocí strojově i ručně kopaných sond byl archeologicky prozkoumán terén v místě budoucího komplexu CPI City Center mezi sady B. Smetany a kinem Hraničář. Ve zkoumané ploše bylo odkryto původní koryto Klíšského potoka a desítky zdiv, které však náležely až dobám nedávno minulým. Ze starších období (raný středověk, pravěk obecně) se podařilo získat jen nepočetný střepový materiál.
2008 Blok 004
Šest měsíců trval záchranný archeologický výzkum na poslední nezastavěné parcele v centru Ústí nad Labem, v severozápadním rohu Mírového náměstí. Plocha o rozloze 1829 m² zabírající část dvou městských domovních bloků rozdělených bývalou Širokou ulicí (Breite Gasse) vydala svědectví o životě našich předků, sahající až hluboko do doby před naším letopočtem. Nejstarší doklady osídlení centrálního náměstí lze totiž datovat do mladší doby kamenné (kultura s lineární keramikou 5500-4900 př. n. l. a kultura s vypíchanou keramikou 4900-4200 př. n. l.). Dochovaly se zlomky keramiky a zvířecích kostí. Dalším důležitým poznatkem je odkrytí dvou zahloubených obydlí z raného středověku, která dokládají osídlení předcházející vzniku vrcholně středověkého města před polovinou 13. st. Od této doby byla plocha zastavěna měšťanskými domy, které byly několikrát obnovovány (po zničení města husitským vojskem roku 1426, po požáru roku 1538 apod.). Poslední velký zásah dostaly domy při bombardování na konci 2. světové války, v letech 1949-50 byly definitivně strženy a plocha budoucího výzkumu upravena do podoby parčíku.
Pracovníci:
Mgr. Eliška Wiesnerová
organizační náměstek,
vedoucí archeologického oddělení,
kurátorka archeologické sbírky
telefon: 605 876 406
wiesnerova@muzeumusti.cz
Mgr. Aleš Káčerik
archeolog
kacerik@muzeumusti.cz
Mgr. Luboš Rypka
archeolog
rypka@muzeumusti.cz