Exponát měsíce března: Dotýkané relikvie ústecké sklárny

Letos je tomu 150 let od chvíle, kdy byla zahájena výroba v ústecké sklárně, toho času nejmodernější a největší sklárně v Rakousko-Uhersku. S její historií se může návštěvník seznámit na výstavě Flaška až do 2. 4. 2023, kdy tato přes rok trvající výstava skončí. Jako exponát měsíce je tedy ještě k závěru výstavy prezentován soubor předmětů, dokumentů a fotografií získaných od bývalého zaměstnance sklárny pana Petra Mudry.

Petr Mudra se narodil v roce 1947 v bytové kolonii přímo v ústecké sklárně, kde jako tavič pracoval jeho otec. Nebylo tedy velkým překvapením, že se vyučil údržbářem-zámečníkem a v roce 1965 nastoupil jako provozní údržbář do sklárny, kde pracoval až do jejího uzavření v roce 1996. V práci v areálu však pokračoval až do roku 2001, kdy postupně demontoval strojní vybavení a likvidoval provozy. Právě tehdy bylo panu Mudrovi líto vyhodit některé předměty pocházející ze správní budovy a rozhodl se je zachránit jako památku na své zaměstnání. V reakci na výstavu je nyní předal Muzeu města Ústí nad Labem, kde je tak možné prohlédnout si ředitelské křeslo ze zasedací místnosti, historickou formu na lékové lahvičky nebo například klíčové pečetítko se znakem ústecké sklárny.

Obzvláště zajímavým předmětem je fotokopie industriální veduty podniku, která byla vyrobena v první polovině dvacátého století. Originální grafika, ze které fotokopie pochází, je vystavena v první místnosti výstavy Flaška a nese stopy restaurování. Do muzea se totiž dostala již v 70. letech 20. století v žalostném stavu. Fotokopie tak musela vzniknout o mnoho let dříve. Výše jmenované předměty doplňuje několik osobních fotografií a dokumentů pana Petra Mudry, mezi nimiž určitě zaujmou zlepšovatelské průkazy nebo dokumenty k likvidaci sklárny. Z fotografií stojí jistě za zmínku jediná barevná momentka, zachycující Petra Mudru při posledním výhasu vany v roce 1996.