Rok pro koniklec

This is a heading.

Načítání…
Načítání…


K pátrání po pohřešovaném konikleci lučním českém aktuálně vyzývá širokou veřejnost Muzeum města Ústí nad Labem. Rostlina z červeného seznamu ohrožených druhů totiž v posledních letech zcela vymizela z mnoha lokalit na Ústecku a přírodovědci chtějí zjistit, k jak velkým ztrátám celkově došlo.

<iframe sandbox="allow-scripts allow-same-origin allow-popups allow-forms" title="A 3D model" src=src="https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSfNskGryDspqapb8fLuUMdQpz14g6X6-vk8RhDrgCrnOzUzGw/viewform?embedded=true" width="640" height="480" frameborder="0"

Doufá, že jí dobrovolníci pomohou zmapovat současný výskyt ohrožené rostliny v okrese tím, že se s muzeem podělí o výsledky svého pozorování v terénu.

Koniklec je nepřehlédnutelný, zvlášť od března do května, kdy květe. Květ visí dolů, čili jsou poniklé [1]– odtud jméno poniklec, což je v češtině zkomoleno na koniklec. Květy mají nejčastěji tmavě až černě fialovou barvu a celá rostlina je pokryta bělavým ochlupením,“ poskytla návod přírodovědkyně.

Výsledkem výzvy by měla být i praktická pomoc: na některých lokalitách plánují muzejníci zlepšit podmínky pro růst konikleců např. vyřezáním náletových křovin.

Mapování konikleců je součástí aktuálního projektu „Poklad na stříbrném Labi“, který se věnuje i skalním stepím, jejichž stav je nyní skutečně žalostný.

Projekt finančně podpořily Norské fondy, které přispívají ke snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru a posilují bilaterální vztahy mezi Norskem a Českou republikou.

[1] ze staročeštiny: poniklý = sklánějící se k zemi)