V těchto dnech nás zastihla smutná zpráva

Dne 31.července 2024 zemřel ve věku 84 let historik, muzejník a pedagog PaedDr. Jan Havel.
Narodil se 26. ledna 1940 v Novém Bydžově. Na Vysoké škole pedagogické v Praze absolvoval obor český jazyk a dějepis. Na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem (dnes součást Univerzity Jana Evangelisty Purkyně) pak získal doktorát. Většinu svého života pracoval jako učitel na středních školách, deset let působil jako metodik dějepisu v Krajském pedagogickém ústavu v Ústí nad Labem a od roku 1992 až do odchodu do důchodu v roce 2005 byl ředitelem Gymnázia a SOŠ dr. Václava Šmejkala v Ústí nad Labem.
Vedle pedagogického působení strávil pět let prací v ústeckém muzeu, které se tehdy jmenovalo Okresní vlastivědné muzeum. Pracoval zde v letech 1976-1980 jako historik a zároveň vedoucí historického oddělení. Ústecké muzeum tehdy nemělo lehké časy, hlavní sídlo zámek v Trmicích bylo v rekonstrukci, v budově vedle ústeckého divadla mělo muzeum k dispozici jen několik místností. Většina sbírkových předmětů byla uložena v různých dočasných skladech po celém ústeckém okrese. To vyžadovalo od tehdejších muzejníků především velké fyzické nasazení, které bylo zapotřebí pro neustálé přesuny sbírek a dalšího materiálu.
PaedDr. Jan Havel se tehdy zapojil do budování první stálé historické expozice našeho muzea, která již byla instalována v dnešní hlavní budově muzea v Ústí nad Labem. Byl také u počátků budování dnešního skanzenu v Zubrnicích, podílel se na dokumentaci tehdy zanikajících obcí Tuchomyšl a Vyklice. V rámci správy muzejní sbírky se podílel na evidenci podsbírky techniky a lahví, byl prvním kurátorem podsbírek vojenství a nových dějin. Jeho rukama prošly stovky cenných sbírkových předmětů, které jsou dodnes pevnou součástí muzejní sbírky.
Jako historik se PaedDr. Jan Havel věnoval především období let 1938-1948 na Ústecku, publikoval řadu zpráv a článků k dějinám ŕegionu. Asi jeho nejznámější prací se stala kniha z roku 2005 „Stalo se v Ústí nad Labem 31. července 1945“, kterou Jan Havel napsal společně s archivářem Vladimírem Kaiserem a německým historikem Otfridem Pustejovskym.
Čest jeho památce!