Recesistický spolek Schlaraffia/Šlarafie a doklady jeho činnosti z numismatické sbírky
Roku 1859 založila skupina německy mluvících pražských intelektuálů ze středních vrstev recesistický spolek „Schlaraffia“. Jeho název byl odvozen od názvu imaginární šťastné země, známé z německé literatury a lidových pohádek, jejímž bezstarostným obyvatelům padali pečení holuby do huby. Členy spolku spojovala láska humoru, kultuře, umění a dobrému vínu a řídili se heslem In arte voluptas/ V umění je rozkoš. K jejich specifickým znakům patřila šaškovská čepice, rytířská přilba nebo číše vína. Zvlášť oblíbenou symbolickou figurou se stala sova Uhu, která se pojí i se specifickým šlarafiánským letopočtem (Anno Uhui), jenž se počítal od založení prvního pražského spolku. Hnutí, které představovalo opak všedního života, se posléze rozšířilo po celém světě. Členové šlarafiánských obcí, zvaných říše, se dělili na rytíře, zemany a panoše a používali specifická přízviska, vycházející z jejich zájmů či zaměstnání.
Setkávali v tzv. hradech (hospody, pronajaté prostory), vytvářeli literární, dramatické či hudební programy, pořádali své specifické slavnosti či charitativní akce a podnikali výlety. Členové spolků byli pouze muži, ale na některé akce byly zvány i ženy a rodinní příslušníci.Šlarafiánské hnutí poměrně brzy zdomácnělo i v severních Čechách, kde postupně vznikly říše TEPLITIA (Teplice), OSTIA (Ústí nad Labem), PONTANA (Most), COMOTOVIA (Chomutov), CASTELLUM ALBIENSE (Litoměřice), SAAZIA (Žatec), PORTA BOHEMIAE (Podmokly), POLZANA (Česká Lípa), PRECIOSA ISERINA (Jablonec nad Nisou), REICHENBERGIA (Liberec), FRIEDLANDIA (Frýdlant), MANDOVIA (Varnsdorf).
Schlaraffia OSTIA – Ústecká šlarafiánská říše
Ústecká říše Ostia vznikla 7. prosince 1881 s pomocí mateřské říše Teplitia (Teplice). Mezi 19 zakládajících členů patřili zdejší lékaři, učitelé, bankéři, obchodníci a podnikatelé, např. advokát Richard Löbl, továrník Herrmann Benis nebo uhlobaron Ignaz Petschek. Místem setkávání – tedy „hradem“ – se stal dům zvaný „Ressource“ a jako jeho šlarafiánské pojmenování fungoval aspoň načas název zdejšího hradu Schreckenstein (Střekov). V této budově často pobýval také rytíř Ignaz Petschek, zvaný Carbo der Abwesende neboli Uhlíř Nepřítomný, na jehož šlarafiánském erbu se motiv hradu Střekova rovněž nacházel. Spolek vyvíjel rozmanité kulturní, umělecké, společenské i charitativní aktivity, při nichž nechyběl humor, vtip a dobré víno. Členové udržovali kontakty s jinými „říšemi“, účastnili se specifických festivit, dodržovali humorné rituály a sváděli souboje na literárním, hudebním i dramatickém poli. Scházeli se i po vzniku Československa, a to až do roku 1938, kdy německé úřady po záboru Sudet činnost spolku zakázaly.
V mezidobí byly počty členů zachyceny takto: 1889: 13 rytířů, 1 panoš; 1893: 27 rytířů, 7 zemanů, 2 panoši; 1897: 17 rytířů, 3 panoši; 1901-1902: 24 rytířů, 2 zemani; 1905-1906: 29 rytířů, 4 zemani, 1 panoš; 1909-1910: 28 rytířů, 2 zemani; 1913-1914: 33 rytířů, 2 zemani, 1 panoš; 1917-1918: 34 rytířů, 2 zemani, 3 panoši; 1925-1926: 50 rytířů, 1 zeman, 3 panoši; 1929-1930: 56 rytířů, 2 zemani, 2 panoši; 1933-1934: 60 rytířů, 2 zemani, 2 panoši; 1937-1938: 54 rytířů, 5 zemanů, 1 panoš.
