Využití výsledků projektu TAČR v Geoparku Ralsko
Hlavním z cílů projektu „Databáze starých lomů a dobývek na území NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce“ je co největší dostupnost získaných výsledků a jejich uplatnění v praxi. V rámci projektu TAČR vytvořené nové klasifikace a postupy dokumentace historických těžeben, soubor zkušeností z terénu i zveřejněná souborná mapová databáze se tak mohou stát vzorem pro ostatní pískovcová území. První vlaštovkou je Geopark Ralsko, jehož zástupci a odborní pracovníci navštívili 26. března 2024 výstavu „MY LOMY“ (provedla je geoložka Z. Vařilová). Prezentované informace o dochovaných reliktech v krajině Labských pískovců, popisy opuštěných lomů i jejich vizualizace se tak staly inspirací pro započatý přeshraniční projekt „Virtuální muzeum: člověk – voda – kámen“ (Interreg Česko – Sasko 2021–2027) spočívající v prezentaci společného kulturního dědictví založeného na přírodních zdrojích příhraničního regionu. V rámci projektu bude mimo jiné prezentována historická těžba kamene a souvisejících řemesel v okrese Česká Lípa (CZ) a okrese Görlitz (D) s využitím zkušeností ústeckých muzejníků. Dalšími zapojenými institucemi jsou Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě, Národní památkový ústav a Etnologický ústav AV ČR; předpokládána je rovněž užší spolupráce s odborníky z Muzea města Ústí nad Labem.
8. 4. 2024
Výstava MY LOMY – součást programu Geologické olympiády
Poslední speciální komentovaná prohlídka výstavy MY LOMY proběhla v pondělí 8. dubna 2024. S tématem těžby labského kamene byly seznámeni žáci základních a středních škol, kteří se zúčastnili letošního krajského kola Geologické olympiády. Přestože výstava v Muzeu města Ústí nad Labem již definitivně skončila, tématika starých lomů žije dál – část výstupů z projektu by měla být prezentována od října 2024 v prostorách Přírodovědecké fakulty UJEP.
26. 10. – 27. 10. od 10.00 do 16.00
PODZIMNÍ PRÁZDNINY V MUZEU
Koncem října 2023 proběhly dva dny plné vzdělávacích i hravých aktivit pro rodiny s dětmi a širokou veřejnost. Akce byla doprovodným programem k výstavě „MY LOMY: pískovcová krajina v rukách lamačů“. Návštěvníci mohli mimo jiné vyzkoušet opracování různých druhů pískovců v kamenické dílně ve venkovním atriu muzea nebo přispět ke stavbě hliněné pece na tavbu železa. Průběžně probíhali komentované prohlídky výstavy, byla připravena naučně-populární přednáška Kamila Podroužka „Labský pískovec na historických stavbách“ a přednáška Natálie Belisové „Železné rudy v pískovcích – historie těžby a zpracování“. Vrcholem celého programu byla tavba železné rudy v samém centru krajského města.
Příspěvek na Facebooku
12. 9. / 17. 10. / 29. 11. 2023
KOMENTOVANÉ PROHLÍDKY VÝSTAVY s řešiteli projektu
Od září do listopadu 2023 proběhl cyklus tří speciálních komentovaných prohlídek s hlavními řešiteli projektu (geologem, vlastivědnou badatelkou a stavebním historikem). Každá prohlídka trvala více než 1,5 hod. a byla zaměřena na dílčí témata podle specializace provázejících odborníků. Hojná účast i četné dotazy s diskuzí potvrdili zájem veřejnosti o řešenou tematiku.
Příspěvek na Facebooku: Výstavou – MY LOMY se Zuzanou Vařilovou
Příspěvek na Facebooku Výstavou – MY LOMY s Natalií Belisovou
Příspěvek na Facebooku Výstavou – MY LOMY s Kamilem Podroužkem
22. 6. 2023
VERNISÁŽ VÝSTAVY
Ve čt 22. června 2023 v 17:00 byla slavnostně zahájena výstava „MY LOMY: pískovcová krajina v rukách lamačů“ (23. 6.- 31. 12. 2023 – prodloužena do 8. 4. 2024). Vernisáže se zúčastnila většina autorského týmu, akce byla prezentována v regionální TV a lokálních médiích.
Fotografie z vernisáže: https://www.facebook.com/muzeumusti
Reportáž ze zahájení výstavy Youtube
Reportáž Naseveru.net
Více na: MY LOMY
23. 5.- 27. 5. 2023
PREZENTACE PROJEKTU NA MEZINÁRODNÍM SYMPOSIU
Dílčí výsledky projektu z projektu TAČR byly formou dvou posterů prezentovány Z. Vařilovou na „14. Symposium on Pseudokarst“ (Karłów, Polsko). Abstrakty k posterům nazvané „Changes in the relief of sandstone cliffs due to historical stone quarrying “ a The consequence cave of Sandloch – a result of the collapse of historical underground sand pits “ jsou součástí konferenčního sborníku.
26. 10. 2022
WORKSHOP
Ve středu 26. října 2022 proběhl naplánovaný workshop v rámci projektu „Databáze starých lomů a dobývek na území NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce“ financovaného TAČR (ÉTA). Cílem bylo představení mezioborového projektu pozvaným zástupcům univerzit, státní památkové péče, ochrany přírody, krajského úřadu a dalším posluchačům z řad odborníků, novinářů a dalších možných uživatelů výsledků projektu. Prezentována byla jednotlivá témata projektu a dílčí výsledky bádání (získané za 1,5 roku realizace projektu) i zjištěná úskalí v rámci studia archivních zdrojů, popisu starých dobývek a dochovaných reliktů v krajině, včetně ukázky připravovaných výstupů (online GISová databáze, vizualizace a 3D modelování). Nechyběly ani aktuální otázky související např. s proveniencí stavebního kamene nebo se stabilitou starých lomových stěn.
Více na:
www.facebook.com/muzeumusti/
Záznam přednášek z workshopu 26. října 2022:
https://www.youtube.com/playlist?list=PLpjnbS91cGZpKDTtDWQtYZV3sfKrF5Z3e
7. 9.- 8. 9. 2022
PREZENTACE PROJEKTU NA KONGRESU
Téma „stability starých lomových stěn a rajonizace rizik skalního řícení“ bylo formou posteru prezentováno Z. Vařilovou na „HG a IG kongresu “ pořádaném v Ústí nad Labem ve dnech 7. – 8. září 2022. Téma bylo součástí sekce „IG9 Svahové pohyby a ostatní geodynamické jevy“ (P04). Odborný článek k posteru, představující dílčí výstupy z projektu TAČR, nazvaný „Destabilizace skalních stěn v důsledku starých těžeb v severočeské křídě (Labských pískovcích)“ je součástí online konferenčního sborníku.
Více o kongresu zde: https://hgig.cz/
26. 5. 2022
PŘEDNÁŠKA PRO VEŘEJNOST
Téma dobývání nerostných surovin (včetně nových objevů v rámci řešení projektu TAČR) bylo součástí naučně-populární přednášky Z. Vařilové a N. Belisové v Coffe&Books uspořádané v Děčíně dne 26. května 2022. Přednáška nazvaná „Geologie Českosaského Švýcarska“ byla součástí tematických akcí Café Nobel.
(foto © Frederik Velinský, UJEP)
Řešitelé projektu:
Muzeum města Ústí nad Labem, p. o.
Universita Jana Evangelisty Purkyně (Centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví FF UJEP)
Spolupracující subjekt: Správa NP České Švýcarsko
ŘEŠITELSKÝ TÝM:
RNDr. Zuzana Vařilová, Ph.D. – geolog, vedoucí projektu,
Mgr. Natalie Belisová – vlastivědná badatelka (historie/archiv)
PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. – historik
Mgr. Jan Horák – dokumentátor-technik
PhDr. Jiří Belis – historik-konzervátor/dokumentátor
Mgr. Oldřich Holešinský – správce GIS
Další spolupracovníci:
– pracovníci muzea (fotograf, pomocný terénní pracovník)
– pracovníci Centra dokumentace (dokumentátor/GIS)
– externisté (mapování a dokumentace vybraných lokalit, speciální průzkumy, laboratorní analýzy, ad.)
DÍLČÍ CÍLE A TÉMATA
- Zmapování a dokumentace dobývek v zájmovém území – prezentace výsledků pomocí souborné mapové databáze
- Získání nových hmotných i nehmotných dokladů těžby s důrazem na místopisný charakter a historii využívání zdejší krajiny
- Určení provenience stavebního kamene v historických stavbách a památkách – hledání dokladů využití lokálních surovin
- Posouzení dopadů těžby (míry zásahů do pískovcové krajiny a změny přirozeného pískovcového reliéfu)
Co největší dostupnost výsledků a jejich aplikace do praxe: implementace výsledků do informačně-vzdělávacího systému a do aktivit vybraných subjektů pro zlepšení jejich činnosti a rozhodovacích procesů, jako podklad pro tvorbu územního plánu; včetně možné prezentace výsledků prostřednictvím existujících online informačních a mapových portálů (Správa NP a CHKO, KÚ, ČGS, NPÚ, ad.)
Aktivity a závazné výstupy
- Rešerše dostupné literatury, mapových podkladů, nepublikovaných studií a archivních pramenů;
- Systematické a komplexní zpracování tématu souvisejícího s dobýváním pískovce, okrajově pak také s těžbou vulkanitu, vápence, granitoidů či rudního bohatství;
- Terénní mapování a průzkum celého zájmového území (o celkové ploše 324 km2);
- Inventarizace a popis opuštěných lomů a těžeben z geologického a historicko-vlastivědného pohledu s využitím moderních technologií a metod;
- Evidence získaných údajů do souborné mapové databáze (GIS);
- Vytvoření základní typologie pískovcových lomů a těžeben, charakteristika dochovaných reliktů po těžbě;
- Detailní dokumentace 10 modelových lokalit (detailní plán či 3D model dobývek, výpočet objemu dobývané suroviny, zpracována dokumentace stratigrafie těžby a cestního systému, detailní charakteristika geologické stavby a popis hornin, ad.)
- Zpracování tématu využití zdejšího pískovcového kamene. Identifikace zdrojů pískovcového kamene využitého pro stavbu historických památek na Děčínsku a Litoměřicku. Definice základní petrografické charakteristiky pískovců z konkrétních lomů užitých prokazatelně jako stavební kámen či mlýnský kámen;
- Mapování potenciálně nebezpečných lomových stěn, rajonizace rizika skalního řícení (včetně navržení metodiky oceňování hazardů a rizik ve starých lomech)
- Prezentace tématu projektu 1) odborné veřejnosti (prostřednictvím workshopu, prezentace na konferencích, publikace odborných článků a výzkumné zprávy) a 2) široké veřejnosti naučně-populární formou (prostřednictvím muzejní výstavy, přednášek a doprovodných akcí pro rodiny s dětmi).
Závazné výstupy z projektu:
- Workshop (W – Uspořádání workshopu)
Plánovaný termín dosažení výstupu: do 31. 10. 2022 - Publikace (články) s dílčími výsledky výzkumu
(Jost – Ostatní články v odborných recenzovaných periodicích)
Plánovaný termín dosažení výstupu: v průběhu roku 2023 (do 31. 12. 2023) - Výstavní projekt (E – Uspořádání výstavy)
Plánované otevření výstavy 6/2023, ukončení 12/2023 s možností prodloužení - Soubor map s odborným obsahem spolu s informační databází
(Nmap – Specializovaná mapa s odborným obsahem)
Plánovaný termín dosažení výstupu: 31. 12. 2023 - Souhrnná výzkumná zpráva (Vsouhrn – Souhrnná výzkumná zpráva)
Plánovaný termín dosažení výstupu: 31. 12. 2023
Tisková zpráva 30. 4. 2021 ke stažení: ZDE
2021
Vařilová Z. (2021): Dokumentace starých lomů – úspěšný projekt TAČR. Příspěvky k ústecké vlastivědě 2021, č. 23, s. 72–73.
Ústečtí muzejníci vyrážejí bádat do nestabilních skal Labských pískovců. Ustecky.denik.cz, 30. 4. 2021.
https://ustecky.denik.cz/zpravy_region/muzeum-usti-badani-tezba-piskovec-20210430.html
Geologové vyrážejí bádat do skal. Právo, 5. 5. 2021.
Muzeum a FF spolupracují na projektu TA ČR. Ujep.cz, 6. 5. 2021.
https://www.ujep.cz/cs/30035/muzeum-a-ff-spolupracuji-na-projektu-ta-cr?fbclid=IwAR1KQGMIB7LR0OxAjj1YVuylYTHP727kwnUyGDcctEkLoq0YQynRsEXRhkg
Ústečtí muzejníci vyrážejí bádat do nestabilních skal. Mistnikultura.cz, 11. 5. 2021.
https://www.mistnikultura.cz/ustecti-muzejnici-vyrazeji-badat-do-nestabilnich-skal
2022
Vařilová Z. (2022): Workshop o starých lomech. Příspěvky k ústecké vlastivědě 2022, č. 25, s. 94–95.
Pracovníci CDDKD a ústeckého muzea představili výstupy projektu TAČR. Ff.ujep.cz, ©2024 [cit. 13. 2. 2024]
https://ff.ujep.cz/stalo-se/11199-pracovnici-cddkd-a-usteckeho-muzea-predstavili-vystupy-projektu-tacr
2023
Pískovcová krajina v rukách lamačů kamene. Ústecké muzeum připravilo zajímavou výstavu My lomy. Naseveru.net, 23. 6. 2023.
https://www.naseveru.net/2023/06/23/piskovcova-krajina-v-rukach-lamacu-kamene-ustecke-muzeum-pripravilo-zajimavou-vystavu-my-lomy/
V ústeckém muzeu začala nová výstava o starých lomech v Labských pískovcích. Sever.rozhlas.cz, 23. 6. 2023.
https://sever.rozhlas.cz/v-usteckem-muzeu-zacala-nova-vystava-o-starych-lomech-v-labskych-piskovcich-9020289
MY LOMY: výstava, která odhaluje těžbu pískovce v minulosti. Ff.ujep.cz, ©2024 [cit. 13. 2. 2024]
https://ff.ujep.cz/stalo-se/11630-my-lomy-vystava-ktera-odhaluje-tezbu-piskovce-v-minulosti
Pozvánka na výstavu, odhalující těžbu pískovce v minulosti. Regionální noviny – Aktuality, 23. června 2023.
https://www.regionalninoviny.eu/cz/menu/73/aktuality/clanek-42894-pozvanka-na-vystavu-odhalujici-tezbu-piskovce-v-minulosti/
Podzimní prázdniny v muzeu s tavbou železa. Enter UL, 2023, č. 10, s. 68.
Svatomartinská sobota patřila v muzeu strašidlům, vílám, skřítkům, trpaslíkům i čertům. Naseveru.net, 13. 11. 2023.
https://www.naseveru.net/2023/11/13/svatomartinska-sobota-patrila-v-muzeu-strasidlum-vilam-skritkum-trpaslikum-i-certum/
MY LOMY 23. 6. 2023 – 28. 1. 2024, Ústí nad Labem. Art.ceskatelevize.cz, ©2024 [cit. 13. 2. 2024]
https://art.ceskatelevize.cz/kulturni-prehled/my-lomy/0BwXN
2024
Vařilová Z., Löbl C. J. (2024): MY LOMY: Pískovcová krajina v rukách lamačů. Příspěvky k ústecké vlastivědě 2024, č. 27, s. 39–43.
Vařilová Z. (2024): Výsledky projektu o starých lomech překvapily samotné badatele. Příspěvky k ústecké vlastivědě 2024, č. 27, s. 50–57.
Kaucká M., Vařilová Z. (2024): Kamenická dílna a tavba rudy v centru Ústí nad Labem. Příspěvky k ústecké vlastivědě 2024, č. 27, s. 76–77.
Prezentace výstupů projektu na Youtube (videa):
ÚSTÍ N.L: Výstava „MY LOMY: Pískovcová krajina v rukách lamačů“ přibližuje těžbu pískovce. Regionální televize Ústecka, 29. 6. 2023.
https://www.youtube.com/watch?v=HdLCxydv5kQ&list=PL_1b0ipILhY_jdk92cYIPWWu-3N-rfL0r&index=6
Model lomu na brusy:
https://www.youtube.com/watch?v=_HJ18s47aIg
Centrum dokumentace FF UJEP (0:53–1:22 – metoda fotogrammetrie, 2:43 – výstava)
https://www.youtube.com/watch?v=gON171-ZVK4
Videoprohlídka výstavou „MY LOMY: pískovcová krajina v rukách lamačů“:
https://www.youtube.com/watch?v=umD-H9hvd00
Průvodce mapovou databází starých lomů a dobývek na území NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce:
https://www.youtube.com/watch?v=XEA8t1WOldE
Muzeum města Ústí nad Labem, p. o.
RNDr. Zuzana Vařilová, Ph.D.
e-mail: varilova@muzeumusti.cz
tel.: + 420 475 210 937
mobil: + 420 773 541 535
Universita Jana Evangelisty Purkyně (Centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví FF UJEP)
PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D.
e-mail: kamil.podrouzek@ujep.cz
tel.: + 420 475 286 459
mobil: + 420 725 836 413
VÝSLEDKY
- Workshop: 10. 2022, od 10:00 v Muzeu města Ústí nad Labem
V rámci workshopu byly pracovníky projektu prezentovány nejnovější výsledky mezioborového výzkumu z let 2021-2022, užitá metodika, zajímavosti i odhalená úskalí. Cílem workshopu byla prezentace projektu za účasti řešitelů, aplikačních garantů, zástupců vzdělávacích institucí, zástupců ochrany přírody a památkářů, kteří budou potenciálními uživateli výsledků projektu. V diskuzi zazněly požadavky a návrhy k možnostem lepšího využití aplikačních výsledků.
PROGRAM:
- Zahájení workshopu, přivítání účastníků (ředitel muzea Mgr. Václav Houfek)
- Stručné představení projektu a plánovaných výstupů (RNDr. Zuzana Vařilová, Ph.D.)
Prezentace dílčích výsledků mapování a dokumentace lomů (20 min + 5 až 10 min. diskuze ke každému příspěvku): - Historie těžby v regionu a archivní rešerše modelových lokalit (Mgr. Natalie Belisová)
- Způsoby těžby a dochované relikty v krajině (PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D.)
- Staré lomy a těžebny a jejich dnešní funkce (PhDr. Jiří Belis)
- Srovnávací analýzy pískovců s cílem určení provenience surovin (Mgr. Jiří Adamovič, CSc.)
- Dokumentace lomů s využitím moderních technologií (Mgr. Jan Horák)
- Stabilita starých lomových stěn (RNDr. Zuzana Vařilová, Ph.D.)
- Prezentace výsledků s využitím mapové databáze ArcGIS Online (Mgr. Oldřich Holešinský)
- Závěrečná diskuse
Záznam přednášek z workshopu 26. října 2022: https://www.youtube.com/playlist?
- VÝSTAVA „MY LOMY: pískovcová krajina v rukách lamačů“ (23. 6.- 31. 12. 2023, prodlouženo do 8. 4. 2024)
Kurátor výstavy: Zuzana Vařilová
Architektonické řešení: Jan C. Löbl
Grafický vizuál: Marek Fanta a Adéla Bierbaumer
Návrh a sazba infopanelů: Vladimír Cettl, Zuzana Vařilová
Realizace výstavy: Jakub Doležel, Jan C. Löbl, Jiří Belis, Zuzana Vařilová, Martin Novák
Autoři textů: Natalie Belisová, Zuzana Vařilová, Jiří Belis, Kamil Podroužek, Jan Lokajíček
Tvorba 3D modelů: Jan Horák
Tvorba videoprojekce: Jan Horák, Zdeněk Svejkovský
Tvorba map: Oldřich Holešinský
Autor kreseb: Luděk Marks
Autoři fotografií: Jiří Preclík, Zuzana Vařilová, Kamil Podroužek, Natalie Belisová, Jan Horák, Václav Sojka, Ivan Peřina, Zita Tončerová, doprovodná fotodokumentace projektu a volná díla (Wikimedia Commons, Deutsche Fotothek ad.)
Vystavené exponáty: Muzeum města Ústí nad Labem, soukromá sbírka Jiřího Belise a Natalie Belisové, soukromá sbírka Kamila Podroužka, Správa Národního parku České Švýcarsko, Ladislav Krejza (pískovcové kvádry), Asociace turistických oddílů mládeže ČR (mlecí žernov z Oparenského mlýna), Vladimír Ort (lamačské nářadí), terénní sběry v rámci projektu
Muzeu města Ústí nad Labem jsou návštěvníkům ve třech výstavních sálech představeny výsledky průzkumu více než tří tisíc lomů, které v posledních dvou letech objevili a zmapovali historici a geologové ze severu Čech v rámci výzkumného projektu „Databáze starých lomů a dobývek na území NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce“. Výstava poukazuje na fakt, jak hodně je reliéf krajiny Labských pískovců zformován lidskou činností při těžbě stavebního kamene. Fotodokumentace z terénu ukazuje, jak rozpoznat opuštěný lom v krajině. Někdy ho prozrazují jen stopy po nástrojích na stěnách, jinde si kameníci vysekali nápisy a letopočty. Dochovaly se i skalní sklípky, kam si lomaři schovávali nástroje, potraviny a výbušniny. Vedle drobných nenápadných dobývek se rozprostírají obří lomy i stovky metrů dlouhé.
Návštěvník se na výstavě ocitne i přímo v pískovcovém kamenolomu. Uvidí specifické nářadí, kterým lomaři pracovali, i jejich drobnější výrobky jako mlýnské a brusné kameny, architektonické prvky nebo železniční kilometrovníky. Bez větší techniky, převážně ručně, dokázali manipulovat s obrovskými bloky. Představeny jsou i věhlasné památky (např. katedrála svatého Víta na Pražském hradě, pevnost Terezín, děčínský zámek nebo drážďanský Herrenhaus), jež byly vystavěné právě z pískovce dobytého v labském kaňonu a blízkém okolí.
Celá prozkoumaná oblast má rozlohu 323 km2, sahá od Petrovic po Mikulášovice a vedle asi 2 500 pískovcových lomů skrývá i stovky lomů na další horniny jako je písek, čedič, žula, vápenec, břidlice, železná ruda či fluorit. I těm se výstava podrobně věnuje jak geologickými ukázkami, tak detailními digitálními 3D modely lomů a reliktů po těžbě. Výstava hravou formou prezentuje také ukázku mapové databáze starých lomů a dobývek.
Fotogalerie z přípravy výstavy
Fotogalerie z vernisáže
Reportáž ze zahájení výstavy Youtube
Reportáž Naseveru.net
Reportáž v rádiu: https://sever.rozhlas.cz/v-usteckem-muzeu-zacala-nova-vystava-o-starych-lomech-v-labskych-piskovcich-9020289
Video prohlídka výstavy Youtube
- Odborný článek 1
STABILITY DETERIORATION OF CLIFF FACES DUE TO HISTORICAL MINING IN THE ELBE SANDSTONES PROTECTED AREA
Zuzana Vařilová – Kamil Podroužek – Natalie Belisová – Jan Horák
Klíčová slova: pískovec, lomová stěna, stabilita, skalní řícení, hazardy, rajonizace rizik, metodika, České Švýcarsko
Anotace: Studie prezentuje problematiku nestability pískovcové krajiny, která je způsobena antropogenními zásahy, zejména pak nesanovanými starými těžbami. Ve starých lomech je často zvýšené nebezpečí vzniku katastrofických skalních řícení, přičemž proces jejich přípravy se výrazně zkracuje oproti přirozené dynamice vývoje skalních svahů. V rámci mapování a dokumentace opuštěných lomů v NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce bylo provedeno ocenění rizika lomů ve vybraných oblastech do třech základních stupňů, v případě modelových lokalit pak i detailnější rajonizace rizik. Klasifikačními kritérii jsou sklonitost svahu, míra tektonického i antropogenního porušení skalních výchozů, výška stěn, vlastnosti hornin a míra zvětrání, historie skalních řícení v dané lokalitě, přítomnost náletových dřevin a zejména míra reálného ohrožení cest/staveb/obyvatel/návštěvníků. Kromě historicky doložených skalních řícení bylo popsáno také několik relativně čerstvých událostí z let 2021 až 2023. V rámci nové mapové databáze historických lomů byla vytvořena zvláštní vrstva potenciálně nebezpečných míst, kde může hrozit řícení dílčích částí starých lomových stěn do obydlených či člověkem využívaných oblastí. Největší koncentrace nestabilních skalních masivů se nachází ve strmých svazích labského kaňonu, kde probíhala od konce 18. do začátku 20. století intenzivní těžba stavebního kamene zásadně pozměňující morfologii skalních stěn, včetně četného poddolování a sekundárního porušení (např. v důsledku užití explozivních metod). Dokladem toho jsou katastrofická skalní řícení i mnohá realizovaná technická opatření (v Děčíně na Kvádrberku či Pastýřské stěně, v úseku Suchá Kamenice – Belvedér či Hřensku).
Citace: Vařilová, Z., Podroužek, K., Belisová, N., & Horák, J. (2022). STABILITY DETERIORATION OF CLIFF FACES DUE TO HISTORICAL MINING IN THE ELBE SANDSTONES PROTECTED AREA. Stavební Obzor – Civil Engineering Journal, 31(4), 516–532. DOI: https://doi.org/10.14311/CEJ.2022.04.0039
Plné znění článku: https://ojs.cvut.cz/ojs/index.php/cej/article/view/8542
- Odborný článek 2
VYUŽITÍ PROVENIENČNÍ ANALÝZY PŘI ZJIŠTĚNÍ ZDROJŮ PÍSKOVCOVÉHO STAVEBNÍHO KAMENE NA VYBRANÝCH HISTORICKÝCH STAVBÁCH DĚČÍNSKA A LITOMĚŘICKA
Kamil Podroužek – Jiří Adamovič – Natalie Belisová
Klíčová slova: Provenienční materiálová analýza, pískovec, historické stavby, kulturní památky, stavební historie, historické lomy, České Švýcarsko, severní Čechy
Anotace: Předkládaná studie představuje možnosti uplatnění provenienční analýzy pískovce pro potřeby památkové péče a stavební historie. Cílem analýzy bylo identifikovat zdrojové areály pískovcového stavebního kamene a mlecích kamenů ze třinácti historických staveb na Děčínsku a Litoměřicku v severních Čechách. Odebrané vzorky materiálu byly zpracovány standardním souborem metod provenienční analýzy, tedy petrografickou analýzou, fázovou analýzou a analýzou pórového prostoru s metodami héliové pyknometrie a rtuťové porozimetrie. Stejným způsobem byly vyhodnoceny také vzorky těženého pískovcového kamene z historických lomů na Děčínsku. U všech staveb se tak podařilo identifikovat zdroje pískovcového materiálu na úroveň lomových areálů, a v některých případech až na úroveň konkrétních lomů. Studie v závěru predikuje vznik OA databáze provenienčních charakteristik pískovců, s aplikačním cílem identifikace materiálu historických staveb. Užití autentického materiálu při renovaci historických staveb je jedním z nutných předpokladů udržení jejich autenticity a tím i památkové hodnoty.
Citace: Podroužek, K., Adamovič, J. Belisová, N. (2023). VYUŽITÍ PROVENIENČNÍ ANALÝZY PŘI ZJIŠTĚNÍ ZDROJŮ PÍSKOVCOVÉHO STAVEBNÍHO KAMENE NA VYBRANÝCH HISTORICKÝCH STAVBÁCH DĚČÍNSKA A LITOMĚŘICKA. Monumentorum Custos, časopis pro památky severozápadních Čech, 16(1-2), 57–92.
- MAPOVÁ DATABÁZE (soubor map s odborným obsahem spolu s informační databází)
Webová aplikace mapové databáze starých lomů a dobývek: ZDE
Sběr a zpracování geoprostorových a popisných dat lokalit lomů a těžeben byl navržen s využitím metod kolaborativního mapování. Infrastruktura dat a aplikací byla vybudována v cloudovém prostředí ArcGIS Online společnosti ESRI. Jde o komplexní mapovací a analytické řešení, které poskytuje prostředí pro konfiguraci a správu prostorových databází, interaktivní webový mapový prohlížeč, nástroje pro sdílení obsahu formou služeb nad daty, prostředí pro centrální správu identit a přístupů uživatelů, licencí a obsahu organizace. Pro práci s daty byla kromě webových map využita plná integrace ArcGIS Online s aplikacemi ArcGIS Pro (využití pokročilých nástrojů GIS) a ArcGIS Field Maps (prohlížení a sběr dat v terénu, podpora offline editace s řízením synchronizace obsahu). Sběr dat byl realizován prostřednictvím tematických geodatabází – lomy (body pro jednotlivé lomy a dobývky, polygony pro plošně rozsáhlé lomy či težební areály); relikty (body a linie reprezentující dochované pozůstatky po činnosti člověka související s těžbou – např. smyky, cestní síť, stavby, technické zázemí lomů, polotovary výrobků, rytiny ad.); hodnocení stability – rizik (body obsahující hodnocení hazardů a rizik v opuštěných lomech ve vybraných částech zájmového území). Vrstva modelové lokality pak znázorňuje 10 reprezentativních těžeben či těžebních areálů, jež byly nad rámec základní dokumentace detailně popsány v evidenční kartě a přílohách (ev. karty, detailní popis historie těžby, plány a 3D modely dobývek ad. dokumentace). Zvláštní kategorií jsou potenciální lomy, které splňují znaky opuštěného lomu či dobývky ale není průkazné, že jde skutečně o těžebnu z důvodu chybějících údajů, archiválií a nezpochybnitelných identifikačních stop v terénu. Pro každé z témat byl nasazen speciální datový model (schéma) a číselníky hodnot. Základním parametrem charakteristiky těžeben je typ těžené suroviny („surovina“), které odpovídá i základní barevnost dokumentačních bodů/polygonů v mapovém projektu. Pro každý prvek databáze jsou kromě odborných atributů zaznamenávány identifikační údaje správce záznamu a obrazová dokumentace přílohy. Pro zaznamenání polohových údajů v terénu byla primárně využívána lokalizace mobilních zařízení prostřednictvím integrovaných přijímačů GPS, pro upřesnění polohy byl využíván digitální model reliéfu. Soubor doprovodných podkladových a tematických dat byl tvořen zejména veřejně dostupnými prohlížecími službami (Základní topografická mapa ČR, Ortofoto ČR, DMR 5G, RÚIAN, GeoČR 50, ÚSOP). Data je možné v dohodnutém rozsahu sdílet ve formátech ESRI File Geodatabase, Shapefile, GeoJSON, Geopackage KML, CSV nebo prostřednictvím prohlížecích služeb. Jedním ze způsobů zpřístupnění je interaktivní webová mapová aplikace, předpokládá se publikace dvou typů – základní s prohlížecími funkcemi pro širokou veřejnost a s pokročilejšími možnostmi práce s obsahem pro odborné instituce. (pro vybrané uživatele a instituce je zpřístupněna navíc vrstva reliktů).
