• Vorlíček, Janni: Muzeum bude jako před válkou.
  ÚD, 18. 1. 2010, s. 3. 4 obr.
• Štít se vrací na muzeum.
  MFDnes, 11. 2. 2010, Severní Čechy, s. 2.
  
• Hadašová, Jitka: Muzeum vydalo unikátní svědectví.
  ÚD, 27. 5. 2010, s. 3. 1 obr.
  
• Janoušek, Artur: Z omítky se vyloupl poklad
  MFDnes, 28. 5. 2010, Severní Čechy, s. 1.
  
• Mareš, Daniel: Restaurátoři v Ústeckém muzeum odkryli dosud neznámé a unikátní fresky.
  Naše adresa, 31. 5. 2010, č. 22, s. 7. 1 obr.
• Senzace pokračuje: v Ústí objeveny nové vzácné malby.
  MFDnes, 3. 6. 2010, Severní Čechy, s. 1.
• V ústeckém muzeum byly objeveny cenné novorenesanční fresky
  ČT1, Události – komentáře, 4. 6. 2010
• Prosková, Lucie – Carda, Adam: Stamilionové   stavby v Ústí se zpožďují a podraží.
  Naše adresa, 2010, č. 23, s. 1 a 5. 4 obr. /též muzeum/
• Horáček, Aleš: Škrabky odhalily historii.
  Sedmička, 10. 6. 2010, č. 23, s. 1 a 4.
• Komplikace při rekonstrukci ústeckého muzea.
  ČT 24, Události – komentáře, 16. 7. 2010.
• (čtk): Potvrzeno: muzeum se v Ústí otevře 30. června.
  Naše adresa, 2010, č. 30, s.
• Sochůrek, Petr: Ústecké muzeum jako zahraniční vzdělávací centrum.
  ÚD, 24. 7. 2010, s. 2. 1 obr.
  
• Vládní škrty ohrožují muzeum i projekty.
  ÚD, 18. 8. 2010, s. 1 a 6.
  
• Klimeš, Martin: Dělníci na muzeu se flákají a ničí plot, stěžují si Ústečané.
  ÚD, 20. 8. 2010, s. 3.
• Mareš, Daniel: Rekonstrukce muzea se městu prodraží, krátí se dotace.
  Naše adresa, 2010, č. 34, s. 2. 1 obr.

• Veselý, Jan: Takové dva podobné plakáty.
  MFDnes, 8. 1. 2010, Severní Čechy, s. 2
• Zapomenutí hrdinové.
  Teplický deník, 15. 1. 2010, s. 9.
• Jung, Wolfgang: Ausstellung über „vergessene Helden“ in der Tschechoslowakei. /Zapomenutí hrdinové ve Würzburgu/
  Mainpost, 24. 2. 2010. 1 obr.
• (pek): Výstava vzpomene na německé antifašisty.
  Šumperský a Jesenický deník, 26. 5. 2010, s. 7. 1 obr.
• Putovní výstava Zapomenutí hrdinové připomíná německé odpůrce nacismu v českých zemích.
  Kulturní život Šumperka, 20010, květen, s. 28-29.
• Výstava zapomenutí hrdinové přiblíží německé antifašisty.
  Moravský sever, 2010, č. 21, s. 5.

• Cestu kolem světa zachytila Ústečanka filmovou kamerou. /Ústecká NEJ/
  Naše adresa, 2010,  č. 2, s. 11. 1 obr.
• Strnad, Radek: Skvělá Ústecká NEJ vznikala z nouze.
  ÚD, 14. 1. 2010, s. 8.
• Strnad, Radek: Cestu kolem světa kamerou točila Martha jako první žena.
  ÚD, 14. 1. 2010, s. 8.
• Strnad, Radek: Martha na cestách byla božská. /Ústecká NEJ/
  ÚD, 18. 1. 2010, s. 7. 1 obr.
• Ústecká NEJ se zaměří na významné ženy, výstava bude v červnu ve Foru.
  ÚD, 13. 4. 2010, s. 2.
• (dan): Mezi Ústecká nej patří i hudební festival Porta. /Nej v Činoherním studiu/
  Naše adresa, 2010, č. 21, s. 13.

• (klm): Film o ústeckých primátorech bude mít premiéru v Činoherním studiu.
  ÚD, 6. 3. 2010, s. 3.
• (klm, dts): Lehce kontroverzní dokument o ústeckých primátorech mí zítra světovou premiéru v ČS.
  ÚD, 8. 3. 2010, s. 8.
• (klm): Ústečtí primátoři jsou v prodeji. Pohled shora křtili v Činoheráku.
  ÚD, 11. 3. 2010, s. 2. 1 obr.

• Ústecká NEJ se zaměří na významné ženy, výstava bude v červnu ve Foru.
  ÚD, 13. 4. 2010, s. 2.
• Nejslavnější ženy Ústecka.
  7Sedmička.cz, Aktuality, 21. 6. 2010
• Ústecké muzeum představí desítky slavných žen z regionu.
  Naše adresa, 22. 6. 2010
  
• Dnes se otevírá výstava „Nejslavnější ženy Ústecka“
  7Sedmička.cz, Aktuality 23. 6. 2010
• Jak ženy z Ústí ovlivnily svět.
  MFDnes, 23. 6. 2010, Severní Čechy
• (čtk): Muzeum představí v obchodním domě desítky slavných žen z Ústecka.
  ÚD, 23. 6. 2010, s. 3.
• Na výstavě se ukázala kněžna Libuše i Marlen Ditrichová.
  Naše adresa, 2010, č. 26, s. 13. 1 obr.
• Vorlíček, Janni: Slavné ústecké ženy mají výstavu.
  ÚD, 25. 6. 2010, s. 2. 1 obr.

• Mareš, Daniel: Muzeum slavilo den trpaslíků v ústecké zoo.
  Naše adresa, 2010, č. 26, s. 8, 1 obr.
• Trpaslíci včera slavili svůj svátek.
  Metro, č. 121, 22. 6. 2010, s. 2. 1 obr.
• Zahradní trpaslík je kulturní dědictví.
  Sedmička, 17. 6. 2010, č. 24, s. 6-7.
• Když trpaslíci mají svůj den…
  ÚD, 22. 6. 2010, s. 9. 1 obr.
• Zahradní trpaslíci slavili svátek.
  MFDnes, 22. 6. 2010, s. 6. 1 obr.
• (aa): Slavil i největší český kolos z ústecké zoo.
  MFDnes, 22. 6. 2010, Severní Čechy, s. 4. 1 obr.
• Trpaslík dostal květiny.
  7Sedmička.cz, 22. 6. 2010

• (jit): Středověké kachle z Ústí budou k vidění na německé výstavě.
  ÚD, 20.3.2010, s. 3.
• Hadašová, Jitka: Ústečtí trpaslíci mířili do celého světa, dnes patří k ceněnému sběratelskému artiklu. /Seriál Zaniklé Ústecko/
  ÚD, 29. 3. 2010, s. 2, 2 obr.
• V Ústí budou zvony připomínat bomby. /Výročí bombardování města/
  ÚD, 12. 4. 2010.
• Klimeš, Martin: Lužické sídliště našli archeologové v Trmicích. /Rozhovor s M. Cvrkovou/
  ÚD, 18. 4. 2010, s. 1. 1 obr.
• Stavaři v městských sadech rozkopali starý židovský hřbitov /vyjádření archeologů/
  ÚD, 22. 4. 2010.
• (ac): Vzpomínkový pochod. Ústečané šli po stopách vybombardovaného centra.
  Naše adresa, 2010, č. 16, s. 7. 2 obr.
• Ústečané se změní v pravěké lovce dnes odpoledne v knihovně. Zdarma.
  ÚD, 21. 5. 2010, s. 2.
• Nohl. Radek: Ústecké muzeum zapůjčilo do Prahy obraz českého malíře Lebedy.
  Naše adresa, 22. 5. 2010
• Veselská Dana: Významný příspěvek k „německé“ muzeologii v Čechách a na Moravě. / Kolokvium Fenomén muzea v 19. a 1. polovině  20. století/
  Věstník Asociace muzeí a galerií české republiky, 2010, č. 4, s. 12 – 13.
• Strnad, Radek: Ústecké muzeum představilo Zapomenuté hrdiny v Soulu. /T. Okurka na mezinárodním kolokviu/
  ÚD, 27. 8. 2010, s. 6. 1 obr.

• Koutecký, Drahomír – Cvrková, Marta: Sídliště lužické kultury ve Stadicích. In: Archeologie ve středních Čechách 14, 2010, s. 79 – 257.

• Soukupová, Jana: Slávu historika Houfka zařídil trpaslík.
  Sedmička, 2010, č. 2, s. 7.
• Ústecké vzpomínky na Bosnu a Hercegovinu. In: Bosna 1878-2008. Ústí nad Labem, Univerzita J. E. Purkyně 2009, s. 31- 38. 12 obr. /vyšlo 2010/
• Ústecký muzejník bez muzea je vášnivým sběratelem trpaslíků. /Rozhovor zaps. Daniel Mareš/
  Naše adresa, 2010, č. 20, s. 2-3. 5 obr.
• Zahradní trpaslík je kulturní dědictví.
  Sedmička, 17. 6. 2010.

• Fridrich Falcký v zrcadle letákové publicistiky. Letáky jako pramen k vývoji a vnímání české otázky v letech 1619-1632. Praha, Univerzita Karlova 2010. 1003 s. : il.
• Náboženská svoboda a vztahy mezi konfesemi v stavovské a česko-falcké letákové publicistice let 1618-1620, in: Studia Comeniana et historica, 39 (2009), č. 81- 82, Uherský Brod 2010, s. 226-248.
• Comenius, Görlitz und der Prophet aus Sprottau. Zur Entdeckung der ältesten gedruckten Version der Prophezeihungen des Christoph Kotter in der Oberlausitzischen Bibliothek der Wissenschaften Görlitz, in: Görlitzer Magazin. Geschichte und Gegenwart der Stadt Görlitz und ihrer Umgebung. 22/2009, Görlitz 2010, s. 45–53.
• Amberg im Lichte der Flugblätter und Flugschriften von den Anfängen des Buchdrucks bis 1621. In: Aus Ammenberg wird Amberg. Historische Vorträge aus 975 Jahren Amberger Geschichte. Hg. von Johannes Laschinger. Amberg 2010,  S. 142 – 161.

• Ústecké muzeum prochází renesancí. Ředitel Krov slibuje: Změníme ho ve velké společenské centrum. /Rozhovor vedl. Daniel Mareš/
  Naše adresa, 2010, č. 24, s. 6. 1 obr.
• Ústečtí muzejníci čekají na muzeum. A sbírají ceny. /rozhovor zaps. Vladěna Maršálková/
  MFDnes, 3. 7. 2010, Severní Čechy, s. 1 a 4.
• Budu dělat volební kampaň a stěhovat muzeum. /rozhovor vedl. Vladimír Mayer/
  ÚD, 21. 8. 2010, s. 2, 3 obr.
  

• Nejslavnější značky Ústeckého kraje.
  Ústí nad Labem, PrintActiv 2009. 143 s. : il.
• Spolchemie prodává sídlo vedení.
  MFDnes, 5. 1. 2010, Severní Čechy s. 5.
• Jak bude vypadat hotel u Větruše?
  MFDnes, 15. 1. 2010, Severní Čechy, s. 3.
• Historici našli Horárův plán.
  MFDnes, 18. 1. 2010, Severní Čechy, s. 1.
• Ocenění pro rodáka z Ústí /Horstman-Czech/
  20. 1. 2010, Severní Čechy, s. 2.
• Plauerova vila ve Varnsdorfu a její architekt.
  Děčínské vlastivědné zprávy, 2009, č. 2, s. 62 – 68. 4 obr.
• Štít se vrací na muzeum. /štít budovy muzea/
  MFDnes, 11. 2. 2010, Severní Čechy, s. 2.
• Tisíce lidí bránily Drážďan. Pomáhali i Ústečané.
  MFDnes, 15. 2. 2010, Severní Čechy, s. 1.
• Kdo jediný může pomoci, ten musí.
  MFDnes, 19. 2. 2010, Severní Čehy, s. 2.
• Zašantročené památce svítá naděje na záchranu. /Barokní gloriet v zámeckém parku v Milešově/
  MFDnes, 19. 2. 2010, Severní Čechy, s. 1.
• I helmy podléhaly módě. /Expozice v rumburském muzeu/
  MFDnes, 22. 2. 2010, Severní Čechy, s. 2.
• Plastová okna na známé vile? Realita? Zlý sen?
  MFDnes, 3. 3. 2010, Severní Čechy, s. 3.
• Populární pivo pochází z Měcholup.
  MFDnes, 27. 3. 2010, Severní Čechy, s. 5.
• (dan): Krsek pokřtil knihu o významných průmyslových  značkách regionu.
  Naše adresa, 2010, č. 13, s. 11. 1 obr.
• Daimonka: svítilna, která dobyla svět.
  MFDnes, 6. 4. 2010, Severní Čechy, s. 5.
• Chomutovské tajemství bratří Mannesmannů. /Vynález bezešvé trubky/
  MFDnes, 10. 4. 2010, Severní Čechy, s. 5.
• Bombardování Ústí: osudy lidí, kteří přežili.
  MFDnes, 17. 4. 2010, Severní Čechy, s. 2.
• Koprčka: za hrušku z Mostecka se draze platilo v celé Evropě.
  MFDnes, 26. 4. 2010, Severní Čechy, s. 5.
• Rodina se pivařem nechlubila.
  MFDnes, 27. 4. 2010, Severní Čechy, s. 1.
• Nešla do krytu, ale domů. A přežila nálet na Ústí.
  MFDnes, 29. 4. 2010, Severní Čechy, s. 1.
• Největší těžařská firma v rakouském mocnářství.
  MFDnes, 7. 5. 2010, Severní Čechy, s. 4.
• Objev: voják wehrmachtu zachránil ústecký most.
  MFDnes, 10. 5. 2010, Severní Čechy, s. 3.
• Urostlý chlap v dešti kulek.
  MFDnes, 12. 5. 2010, Severní Čechy, s. 4.
• Výstava připomene statečné polské vojáky.
  MFDnes, 13. 5. 2010, Severní Čechy, s. 5.
• Když stovky aut požírá jehličí.
  MFDnes, 20. 5. 2010, Severní Čechy, s. 1.
• Reklama hlásala: Do práce i do školy, podprsenku z Trioly.
  MFDnes, 22. 5. 2010, Severní Čechy, s. 4.
• „Trest smrti“ nad památkou?
  MFdnes, 7. 6. 2010, Severní Čechy, s. 3
• Fridrich Falcký, mediální hvězda.
  MFDnes, 19. 6. 2010, Severní Čechy, s. 4.
• V Ústí měl za války vyrůst nacistických vládní „Olymp“
  MFDnes, 21. 6. 2010, s. 3.
• Vojáci ze Zlína. Naše největší armáda se ukrývá v Bavorsku.
  Koktejl speciál, 2010, s. 28. 3 obr.
• Odešel autor červeného Nepomuka.
  MFDnes, 16. 7. 2010, Severní Čechy, s. 3
• Lobendava a vrch Annaberg na tři dny ožijí tradiční Anenskou poutí.
  MFDnes, 30. 7. 2010, Severní Čechy, s. 5.
• Válečný hrdina věnoval muzeu v Ústí svou uniformu. Bohužel „očesanou“ /Nikolaj Kubarič/
  MFDnes, 30. 7. 2010, Severní Čechy, s. 3.
• Pamětník: Ta nenávist byla obrovská. /Výbuch v muničním skladu v Ústí n. L./
  MFDnes, 31. 7. 2010, Severní Čechy, s. 3
• Němce srazili na chodník a utloukli. /Výbuch v  muničním skladu v Ústí n. L./
  MFDnes, 16. 7. 2010, Severní Čechy, s. 1.
• Ústecký „nesmysl“ zmizí. Kam s ním?
  MFDnes, 11. 8. 2010, Severní Čechy, s. 1.
• Sládek: Pro pivaře chceme být jako mámina kuchyně.
  MFDnes, 23. 8. 2010, Severní Čechy, s. 2.
• Začíná vyrábět nový pivovar, první várka půjde do kanálu.
  MFDnes, 23. 8. 2010, Severní Čechy, s. 1.
• Název nového ústeckého piva vymýšlí 625 lidí. Vybere porota.
  MFDnes, 24. 8.  2010, Severní Čechy, s. 1.
• Japonec hledal jeskyni na Bukovce 6 let.
  MFDnes, 25. 8. 2010, Severní Čechy, s. 1

• V Brně se sešla Komise pro muzejní pedagogiku a práci s veřejností
  Věstník AMG, 2010, roč. 19, č. 1, s. 11-12.

• Grisa, Miroslav: Tomáš Okurka (ed.), Zapomenutí hrdinové – Vergessene Helden. /Rec./ In: Minulostí západočeského kraje XLIV. Plzeň, 2009 /vyšlo 2010/, s. 470 – 473.

Archeologie
Sbírka archeologie je rozdělena na dvě části: pravěk a středověk. Sbírkové předměty pocházejí především z Ústecka nebo přilehlého okolí (Teplicko, Litoměřicko, Děčínsko) a byly získány sběry a výzkumy muzea, v 19. století i amatérskými nadšenci a soukromými sběrateli. Sbírka dokládá vývoj osídlení Ústecka od starší doby kamenné, přes celé období pravěku po vrcholný středověk a raný novověk. Z období pravěku vynikají rozsáhlé kolekce z pozdní doby kamenné (kultura šňůrová) a z doby římské. Středověké nálezy naopak dokumentují především vývoj města.

Sbírku tvoří z velké části keramické nádoby, jejich torza nebo střepový materiál, dále kamenné, kostěné i kovové nástroje, ozdoby a další předměty denní potřeby, skleněné nádoby i zlomky skel, zvířecí a lidské kosti, doklady stavebních konstrukcí (mazanice, kamenické články, střešní krytina) i řemeslné výroby (struska, tkalcovská závaží). Muzeum spravuje rovněž rozsáhlou kolekci kachlů gotických a renesančních.
Počátek archeologické sbírky souvisí se založením muzea v roce 1876, kdy se formou darů do muzea dostaly i některé archeologické nálezy, bohužel bez jakékoliv bližší dokumentace. Samostatnou sbírku vyčlenil Adolf Kirschner po roce 1894 a osobně také prováděl archeologické výzkumy. Dalšími významnými kurátory byli: Ernst Simbriger a Růžena Lencová.

V posledních letech je sbírka doplňována materiálem získaným z výzkumů vyvolaných především stavební činností, které probíhaly nebo probíhají jak v centru města (v současné době v poměrně velkém rozsahu) tak v jeho okolí (Neštěmice, Střekov, Krásné Březno). Od roku 1965 je kurátorkou sbírky Marta Cvrková, od roku 2004 i Eliška Mezenská.

Fotografie
Těžiště sbírky představují fotografie dokumentující vzhled města Ústí nad Labem a jeho okolí v průběhu dějin. Jedná se o fotografie ulic, náměstí, významných staveb a celkové pohledy na krajinu a obce. Mezi nejvýznamnější ústecké fotografy tohoto žánru se řadí Fridrich, August Otto, A. Teweles, F. J. Umlauft, Fr. Křivánek nebo Fr. Čípa. Ve sbírce se nachází i fotografie dokumentující život v Ústí nad Labem. Jde převážně o záběry z přístaviště nebo významných staveb, objevují se i fotografie z církevních, spolkových nebo politických slavností a záběry z divadelních zkoušek. Nejstarší fotografie pochází z období kolem roku 1880.

Další část sbírky tvoří portrétní fotografie. Jejich autory nejsou jen fotografové z Ústí, ale i z jiných míst severních Čech (Rumburk, Šluknov, Teplice) a ze zahraničí (Vídeň, Berlín, Řím). Mezi nejvýznamnější portrétisty, jehož fotografie jsou zařazené v muzejní sbírce se bezesporu řadí Carl Pietzner. Roku 1877 si v Teplicích otevřel fotografický ateliér a fotil převážně prominentní osobnosti, šlechtu a bohaté měšťany. Záhy jeho ateliér získal dobrý zvuk a Carl Pietzner začal zakládat filiálky ve Vídni, Brně, Ústí nad Labem, i jinde. K roku 1900 měla jeho firma už 300 zaměstnanců.

Mimo negativů vzniklých činností muzea a jeho vlastní dokumentací obsahuje fotoarchiv i sbírku historických negativů, zvláště původních skleněných fotografických desek z přelomu 19. a 20. století.
Sbírka vznikla získáváním fotografií od různých dárců, nákupem a převodem z jiných institucí. Významným kurátorem byla v letech 1951-1992 Růžena Lencová, od roku 1992 do roku 2000 spravoval sbírku fotografií Václav Houfek a od roku 2000 dosud Zdeněk Prášek.

Nové dějiny
Sbírka nových dějin dokumentuje kulturní, politický a sociální vývoj Ústecka v 19. a 20. století. Najdeme v ní doklady o vývoji školství (vysvědčení, pomůcky, fotografie), o spolkovém životě, o činnosti politických stran a hnutí. Významný je fond k dějinám divadelnictví profesionálního i amatérského. Sbírka obsahuje doklady k významným a přelomovým rokům v českých dějinách (1848, 1918, 1948, 1968, 1989).

Sbírka čítá asi 10 000 předmětů, které byly zčásti původně uloženy v historických sbírkách muzea, než byla sbírka nových dějin v roce 1977 oddělena. Sbírka je složena převážně z listinného materiálu, kromě různých diplomů, pamětních listů, dokladů, pozvánek, vysvědčení apod. se zde nalézá velké množství plakátů. Nejzajímavější z nich je soubor plakátů (tištěných i ručně zhotovených) z období 1. republiky. Velkou část sbírky tvoří také odznaky a medaile, zde stojí za zmínku kolekce odznaků a medailí z období 1. světové války.

Na tvorbě sbírky se do roku 1992 významně podílela Růžena Lencová, která se hlouběji zabývala dějinami divadla a pěveckých sborů, stejně jako významnými ženami Ústecka. Dalšími kurátory sbírky byli: Jan Havel (1977-1980), který se zajímal o období 1938-48 a o komunistické hnutí na Ústecku. Dále Jiřina Tučková (1981-1984), která sbírku obohatila o materiály k dějinám ochotnického divadla na Ústecku, a Václav Houfek (1984-2004). Od roku 2004 je kurátorkou Ivana Bublíková.

Numismatika
Jde o sbírku mincí, medailí, papírových platidel a cenných papírů evropských i mimoevropských vydavatelů od pozdní antiky po současnost, s důrazem na platidla vydaná na území habsburské monarchie (1527-1918) a nástupnických států (ČSR, ČSSR, ČR) od středověku po současnost.

Největší ucelený soubor představuje kolekce německých a rakouských nouzových papírových platidel z let 1920 a 1921. Velkou část tohoto souboru tvoří nouzová platidla Horních Rakous (Oberösterreich), která v poválečných letech po rozpadu rakousko-uherského soustátí vydávaly obce, zemské či lokální finanční ústavy nebo obchodní organizace, aby čelily nedostatku drobných kovových mincí.

Ve sbírce zaujímají důležité místo také platidla, pamětní medaile, žetony a odznaky, spjaté s městem a zdejším regionem, evidovány jsou i místní nálezy. K nejvzácnějším z těch, které se muzeu podařilo získat, patří soubor mincí a medailí, které byly r. 1982 objeveny při opravách ruského pomníku napoleonské bitvy u Chlumce a Přestanova, kam byly vloženy při pokládání základního kamene r. 1835. Do schránky s mincemi byla tehdy vložena i stříbrná deska s rytým popisem objasňujícím okolnosti této události, jež proběhla za účasti rakouského císaře, ruského cara a pruského krále.

Sbírka numismatiky vznikala od sedmdesátých let 19. století víceméně živelně, převážně z náhodných darů a pozůstalostí. Jako první s ní v 70. a 80. letech 20. století začala systematicky pracovat Růžena Lencová. V 90. letech ji spravoval Václav Houfek, který ji roku 2000 předal nynější kurátorce Janě Hubkové.

Pohlednice
Ve sbírce se nacházejí černobílé, kolorované i barevné pohlednice, v novější době přibyly i pohlednice v netradičním provedení v kruhovém tvaru či doplněné diapozitivy. Najdeme zde též zajímavé korespondenční lístky a dobová alba sběratelů pohlednic.

Sbírka se soustřeďuje především na město Ústí nad Labem a jeho okolí. Atraktivní jsou zejména pohlednice z období od 90. let 19. století do 20. let 20. století, protože zachycují dnes často již neexistující tvář města a krajiny, činnost různých spolků nebo připomínají rozpad Rakouska-Uherska a vznik a budování Československé republiky. Početnou část sbírky představují pohlednice připomínající bitvu u Chlumce a Přestanova v roce 1813.

Za zmínku stojí i pohlednice s výtvarnými motivy s reprodukcemi obrazů krajiny nebo výjevů z národní historie, bájí a pověstí. Sem patří i pohlednice se sochařskými návrhy různých pomníků, ale i žertovné ztvárnění představ o budoucnosti města se vzducholoděmi a jinými technickými vynálezy. Poutavé jsou také obrazy ze života na železnici, v říční dopravě nebo svědectví o přírodních katastrofách, válečných a politických událostech. Sbírka je průběžně doplňována současnými i staršími pohlednicemi.

Sbírku, která obsahuje přes 4000 kusů, začala budovat Růžena Lencová v 50. letech 20. století. Dalšími kurátory byli: Dana Mamoňová (1983-1993) a Václav Houfek (1993-1998). Od roku 1998 sbírku spravuje Jiří Matějka.

Láhve
Výrobky obalového skla tvoří samostatnou sbírku muzea a doplňují obor sklářství ve sbírce techniky. Nalezneme zde láhve různých tvarů a barev, láhve na nápoje, zavařeniny, chemikálie, kosmetiku i léčiva. Jsou zde lahvičky ve velikosti kolem pěti centimetrů na léky a voňavky, stejně jako reklamní láhev vysoká přes 130 centimetrů.

K divácky nejoblíbenějším patří ozdobné láhve na likéry z přelomu 19. a 20. století a pivní láhve, které si v ústecké sklárně objednávaly pivovary z celého světa. Své kouzlo mají i pivní láhve, které si skláři pro své potěšení přetavili v půvabné labutě.

Některé láhve neupoutávají pozornost pouze svým zjevem a účelem, nýbrž připomínají i historické okamžiky, například datum obnovy sklářské výroby po 2. světové válce v roce 1945. Ve sbírce nechybí ani úplně poslední láhev ústecké sklárny z roku 1996, kdy byl její provoz ukončen.

Sbírka vznikla v 70. letech 20. století, kdy se muzeu podařilo zachránit více než 2000 láhví ze zanikající vzorkovny ústecké sklárny. Byl to jen zlomek původně několika desítek tisíc vzorků a ukázek výroby ústecké sklárny od jejího založení v roce 1872. Větší část této vzorkovny byla barbarsky zničena. Prvním kurátorem sbírky byl Miroslav Grisa, pokračovatelem pak Jan Havel. Od roku 1981 je kurátorem Jiří Matějka.

Staré tisky
Sbírku tvoří 1500 svazků knih z období od 15. století do roku 1800. Jedná se převážně o díla psaná v německém nebo latinském jazyce, sedmnáct titulů je v češtině, padesát knih je rukopisných. Většina této právnické, teologické, vědecké, ale i beletristické literatury pochází z 18. století, několik svazků bylo vytištěno před rokem 1500.

Nejstarší knihu sbírky představuje Zrcadlo historie bratra Vincenta z kazatelského řádu dominikánů z roku 1473. Nejstarší česky psanou knihou je Bible benátská vytištěná v roce 1506 tiskařem Petrem Liechtensteinem v Benátkách.

Ve srovnání s jinými sbírkami starých tisků, které se dnes v muzeích nacházejí, je ústecká sbírka asi střední velikosti. Protože většina svazků pochází z darů osob a institucí s Ústeckem spojených svým životem nebo činností, mají kromě své historické, umělecké a řemeslné hodnoty význam i jako zdroj informací o kulturním životě města a regionu. Do roku 1661 je datována jedna z nejstarších regionálních publikací této sbírky dílo císařského rychtáře v Ústí nad Labem, Christiana Friedricha Windische von Aschenfeldt, který se věnoval genealogii rodu Salhausenů ze Svádova.

Sbírka starých tisků je součástí muzejních sbírek od založení muzea. Významným kurátorem byl v letech 1965 1972 František Varcl, který sbírku odborně zpracoval. Současnou kurátorkou je Helena Houfková.

Technika
Sbírka techniky je velice rozmanitá. Obsahuje předměty související s dějinami dopravy, poštovnictví, hornictví, chemického průmyslu, stavebnictví a textilu. Mezi sbírkovými předměty lze najít výrobky a pomůcky z knoflíkářských dílen, součásti parních strojů, upomínky na bývalou ústeckou tramvajovou dopravu, umělé drahokamy ze Spolchemie nebo výstroj a výzbroj hasičských sborů.
K nejstarším a nejpozoruhodnějším předmětům patří kapesní sluneční hodiny ze 17. a 18. století, vyrobené ze slonoviny a mosazi. Ke kuriozitám lze zařadit několik jízdních kol z konce 19. století. Z této doby pocházejí i ukázky telefonních přístrojů, psacích strojů a hracích automatů. K divácky vděčným exponátům se řadí i starobylé fotoaparáty, radia, magnetofony, filmové promítačky a televizní přijímače. Cenná je rovněž kolekce kinematografických filmů.
Hornictví je ve sbírce zastoupeno ukázkami nářadí, pomůcek, slavnostními uniformami, dobovými fotografiemi nebo přepravními vozíky. Najdeme zde i ukázky výrobků z různých ústeckých továren elektrické žárovky, Schichtova mýdla, měřicí přístroje, gramofonové desky, etikety na pivní a likérové lahve nebo vzorníky dobových textilií a oblečení. Z ústecké sklárny pocházejí části strojního zařízení, dřevěné a kovové formy a dřevěné a sádrové modely lahví. Dopravu přibližují součásti získané z parních lokomotiv a parníků, sbírka jízdních řádů, jízdenek, dobových fotografií a modelů. Jeden z modelů zobrazuje loď používanou k odstraňování překážek ze dna řeky Labe.

Sbírku začal v 70. letech 20. století uspořádávat Miroslav Grisa, po něm pokračoval Jan Havel a od roku 1981 je kurátorem Jiří Matějka.

Vojenství
Sbírkové předměty sbírky vojenství pochází převážně z Čech, zejména severozápadních Čech a Krušných hor, z období od 18. století po současnost. Sbírku tvoří zejména střelivo z ručních palných zbraní, dělostřelecké střelivo z napoleonského období a zbraně spojené s bitvou u Přestanova a Chlumce r. 1813, nábojnice a střelivo z prusko-rakouské války r. 1866, z první i druhé světové války.

Z chladných zbraní ve sbírce nalezneme kordy, šavle, palaše, tesáky, bodáky, halapartny aj. Z palných zbraní jsou zde k vidění sportovní a lovecké pušky, pušky s bohatě vyřezávanými pažbami nebo s cizelováním a rytinami. Ze starších dějin jsou ve sbírce zastoupeny hroty šipek do kuší. Mezi největší předměty patří pláště leteckých pum z roku 1945, kdy se ve dnech 17. a 19. dubna uskutečnily nálety amerického letectva na Ústí nad Labem. Ve sbírce nechybí ani uniformy a jejich součásti, jako jsou např. opasky, pouzdra, patrontašky, odznaky, knoflíky, přilby a kyrysy.

Nedílnou součástí sbírky jsou také modely husitských zbraní, modely kanónů napoleonského období, modely figurek dokumentující jednotlivé druhy uniforem a velké diorama bitvy u Přestanova a Chlumce roku 1813. Diorama zobrazuje historické místo bitvy kolem Juchtovy kaple u Přestanova.
Kurátory sbírky byli Jan Havel v letech 1975-1978, Jiří Petr v letech 1978-1993, od roku 1995 je kurátorem Martin Brýda.

Grafika
V této části muzejních sbírek jsou zařazeny především grafické listy, akvarely, kresby tužkou nebo kolorované kresby. K nejstarším patří 37 ilustrací z knihy "Hrůzyplné události a příhody i chvályhodné spory slavného reka a rytíře Teuerdanka", kterou v roce 1517 v Augsburgu vytiskl Hannsenn Schönsperger a ilustrovali ji umělci z okruhu A. Dürera. Ze 16. století je dominantní renesanční grafika autorů z dvorských dílen českého krále a císaře Rudolfa II.V dalším období se ve sbírce objevují díla mnoha českých i evropských autorů, včetně slavného barokního grafika V. Hollara.

Pro 19. století je typická sbírka vedut, tedy pohledů na města a krajinu, motivy pochází především ze severozápadních Čech. Velké množství těchto grafických listů je z dílny litoměřického tiskaře a vydavatele C. W. Medaua. Tvorba spojená s krajinou severozápadních Čech je zastoupena také kresbami J. Preysse a E. G. Doerella.

Dvacáté století reprezentují známá jména české moderní gafiky jako F. T. Šimon nebo M. Švabinský, V. Sedláček, F. Bílek, V. Silovský a mnozí další.

Sbírkové předměty pochází převážně ze střední a západní Evropy a byly součástí historických sbírek budovaných od založení muzea. Získávány byly stejně jako předměty ve sbírce umění. Samostatná sbírka grafiky je vytvářena od roku 1976. Jejími kurátory byli Michal Šroněk (1976-1983), Karel Král (1983-1994) a Václav Houfek (1994-dosud).

Umělecké řemeslo
Sbírku uměleckého řemesla tvoří velice rozmanitý soubor předmětů, které dokládají činnost ústeckých řemeslníků, stejně jako předmětů v Ústí používaných a pro Ústečany vyráběných. Část souboru tvoří památky činnosti cechů (cechovní truhly, kolekce zámků a klíčů). Sbírka obsahuje také lidový malovaný i reprezentační měšťanský nábytek, především z období 18. a 19. století. K nejstarším a nejvýznamnějším kusům této kolekce patří torzo archy varhan z roku 1606 pocházející ze zámecké kaple v Krásném Březně.

Nejpočetnější část sbírky představuje soubor stolního nádobí z lidového a měšťanského prostředí, především z cínu, skla, keramiky a porcelánu, z období od 17. do 20. století. Keramika a porcelán nepochází jen z Českých zemí, ale jsou zde zastoupeny i výrobky ze západní Evropy (Německo, Nizozemí, Velká Británie, Francie).

Zajímavá je i kolekce textilií obsahující oděvy a jejich součásti a historické spolkové a církevní prapory. K nejstarším patří prapor městských střelců z roku 1814. Cenná je také kolekce historických hodin od baroka po začátek 20.století.

Sbírka uměleckého řemesla je nejstarší z historických sbírek muzea a jako samostatná podsbírka je vedená od roku 1977. Jejími významnými kurátory v minulosti byli Bertold Titlbach, Ferdinand Maresch a Jiří Petr. Dnes sbírku spravuje Václav Houfek.

Umění
Základem sbírky umění se stal soubor obrazů a plastik původně umístěných v kostele sv. Materny na dnešním Lidickém náměstí. Když byl kostel spolu se špitálem v roce 1897 zbourán, jeho interiérového vybavení bylo předáno do muzejních sbírek. Tak se do muzea dostala ucelená kolekce plastik a obrazů od gotiky přes renesanci a baroko až po církevní umění 19. století.

Druhým významným celkem, který obohatil muzejní sbírku, se stal dar tehdejšího majitele zámku v Krásném Březně na počátku 20. století. Jádro kolekce předmětů tzv. saské renesance, tedy období působení saských umělců v severozápadních Čechách na přelomu 16. a 17. století, tvoří 17 alabastrových reliéfů s motivy křížové cesty od T. Lindnera. Celý soubor původně pochází ze zámecké kaple v Krásném Březně.
Ve sbírce umění jsou dále zastoupeny miniatury typické pro 1. polovinu 19. století, spolu se čtyřmi ceroplastikami, tedy portréty, které jsou vymodelovány z barevného nebo barveného vosku, s detaily (vlasy, vousy) vymodelovanými z přírodních materiálů pro co nejvěrnější zachycení reality. Muzeum disponuje také kolekcí střeleckých terčů z Ústí nad Labem a z Trmic, které zobrazují významné události z dějin, z pověstí i z literatury.Mezi jejich tvůrci jsou vedle neznámých amatérů také velice kvalitní malíři, jako byli I. Pieschl, E. G. Doerell, J. Reiner nebo H. Wagner. . Pro poznání měšťanské kultury 19. století je důležitým pramenem kolekce portrétů.

Z umění 20. století jsou ve sbírce zastoupena především díla autorů, kteří působili na Ústecku (např. J. Reiner, E. Neuschul, K. Quarck) nebo kteří se významně zapsali do dějin českého moderního umění (např. E. Filla, F. Muzika, W. Nowak, J. Bauch, V. Špála)
Sbírkové předměty zařazené ve sbírce umění pochází především z českých zemí a ze zemí střední Evropy. Byly získávány sběratelskou činností muzea, odkazy, dary a také konfiskací německého majetku po roce 1945. Samostatná podsbírka umění, tvořená obrazy, sochami, plastikami a náhrobními kameny, byla z historických sbírek ústeckého muzea vyčleněna roku 1976. Jejími kurátory byli Michal Šroněk (1976 - 1983), Karel Král (1983 - 1994) a Václav Houfek (1994 - dosud).

Botanika
Sbírku tvoří 7646 přírodnin. Jedná se o sušené a lisované rostliny, většinou vyšší byliny. Předměty pochází převážně z Čech, nejčastěji jsou zastoupené severozápadní Čechy. Pouze jednotlivosti byly nasbírány na Moravě a Slovensku.
Přestože se jedná pouze o malou kolekci herbářových položek v porovnání s jinými profesionálními sbírkami, jsou zde jednotlivosti, které mají velkou hodnotu, protože dokládají stav přírody okresu Ústí n. L. v minulosti. Podařilo se zde zachovat některé nálezy z břehů Labe před jeho "zkanalizováním" v úseku Vaňov-Neštědice a před stavbou střekovských zdymadel.
Nejstarší doklady pochází z roku 1871, hlavní část sbírky byla budována v letech 1950-1988 avšak s několikaletými přestávkami.

Významnými kurátory sbírky byli: Jaromír Strejček v letech 1950-1954, Eva Hanušová (Havlíčková) v letech 1964-1978, Jitka Kováříková v letech 1978-1982 a Jaroslava Štěpánová v letech 1982-1987. Bohužel žádný botanik specialista (v minulosti např. Jitka Kováříková nebo Jaroslava Štepánová) nepůsobil v ústeckém muzeu tak dlouho, aby vytvořil komplex dokladů zaměřený speciálně na určitou problematiku.

Entomologie
Sbírkové předměty pochází většinou z Čech, zejména jsou zastoupené severozápadní Čechy. Jednotlivosti jsou z Moravy a jako srovnávací materiál je zastoupena i fauna Evropy. Sbírka je rozčleněna na sbírku motýlů, brouků, mravenců, pestřenek a ostatní hmyz. Většinou se jedná o suché preparáty hmyzu a jejich vývojových stadií a u Hymenopter i některých hnízd (vosy, sršně, mravenci). Sbírku tvoří více než 81000 předmětů.

Sbírka mravenců posloužila jako podklad pro samostatnou publikaci a v současné době se řadí, v porovnání se sbírkami mravenců z jiných regionálních nebo městských muzeí, k největším. Většina dokladů je determinovaná nebo revidovaná naším v současnosti nejlepším znalcem mravenců RNDr. Petrem Wernerem z Prahy. Snahy o dokladování ukázek hnízd této skupiny hmyzu by měly vyvrcholit jejich využitím v budoucí expozici. Pokračuje se i v dalších průzkumech této fauny, ale pozornost je věnována hlavně lokalitám, kde nebyl proveden podrobnější průzkum, nebo oblastem, kde se mravenci ještě vůbec nesbírali.

Podobně byla využita i kolekce střevlíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae), tesaříků (Coleoptera: Cerambycidae), čeledi Silphidae a Leiodidae apod. a to jak formou knih nebo kratších prací, věnovaných hlavně faunistice, především týkající se Ústeckého kraje. Sbírka motýlů je zčásti zpracována na CD formou volně upravené evidence II. st. nebo JPP a literárních podkladů týkajících se Ústeckého kraje, když většina foto je podle dokladů Ústeckého muzea.

Část kolekce je získávána za účelem vystavení v budoucí expozici. To znamená, že je počítáno s tím, že exponáty budou vlivem světla, prachu nebo případných živočišných škůdců zničeny, a proto jich bylo nashromážděno více pro výměnu. Expozice tak bude možné udržet v provozu i 20 let a stále budou vystavené jen kvalitní exponáty s vysokou vypovídající hodnotou. V současné době se buduje kolekce požerků minujících larev motýlů (Lepidoptera), tato kolekce je přesně lokalizována a determinována entomologem J. Černým z Děčína. Soubor bude využit jako dokladový materiál ve sbírce i v budoucí expozici.

Entomologická sbírka má velmi nejasný základ. I když několik sbírkových předmětů je z roku 1892, chybí od tohoto data do roku 1946 ucelenější kolekce, která zde podle různých podkladů a pamětníků byla až do poloviny II. sv. války. Teprve od roku 1950 se uložené sbírkové předměty zachovaly až do současné doby. Hlavní část sbírky však pochází až z let 1982-1999. V kolekci motýlů je zajímavá sbírka, kterou muzeu odprodal J. Šimek z Dubí a kolekce vývojových stadií motýlů získaná koupí v 80. letech. Jako kurátoři specializující se na tuto sbírku zde působili Jaromír Strejček (1950-1954) a Václav Vysoký (1982-2007). Od roku 2008 je kurátorem Václav Beran.

Geologie
Sbírku tvoří takřka třicet tisíc vzorků hornin, zkamenělin, nerostů a petrografických výbrusů ze severozápadních Čech. K významným kolekcím patří nerosty z lokality Mariánská hora v Ústí nad Labem, zeolity Českého středohoří, dokladové vzorky a petrografické výbrusy ke geologickému mapování Českého středohoří prováděnému prof. J. E. Hibschem začátkem minulého století. Část sbírky tvoří také křídové a třetihorní zkameněliny z významných regionálních lokalit a kolekce kostí pleistocenních obratlovců.

Část geologické sbírky tvoří kolekce nálezů pocházející od významného severočeského geologa, petrologa a pedagoga J. E. Hibsche. Profesor Hibsch při svých procházkách na Mariánské hoře narazil na neznámý minerál ze skupiny granátů. Ten pak byl roku 1906 popsán a po něm pojmenován hibschit.
Velkou zásluhu na vybudování geologické sbírky měl Georg Bruder (kurátorem byl 1901-1909). Jeho první expozice geologických, mineralogických a paleontologických sbírek, otevřená roku 1902, byla velmi vysoce hodnocena i v odborných kruzích. Dalšími významnými kurátory byli: Fritz Seemann (1909-1914), Josef Porsche (1918-1939) a Milada Vavřínová (1973-1989). Ta se zasloužila o odbornou evidenci a popularizaci geologické sbírky. Prozatím posledním kurátorem byl Tomáš Wiesner (1989-2007).

Zoologie
Sbírku tvoří dermoplastické preparáty obratlovců, především ptáků. Je zde také malá kolekce ptačích hnízd a vajec a schránek měkkýšů. Sbírku tvoří kolem 1500 kusů přírodnin nebo jejich souborů. Materiál pochází ze severozápadních Čech, u velké části dermoplastických preparátů však lokality chybí.
Částí sbírky je ucelená kolekce měkkýšů (schránky mlžů a plžů) z okresu Ústí nad Labem. Je zde skoro kompletně doložena fauna měkkýšů řeky Labe, některých jejích přítoků a břehů od Střekova po Děčín. Tyto dokladové kusy jsou přesně lokalizované a jsou často podkladem dílčích výzkumů na sledovaných lokalitách. Většinu materiálu determinoval Ivo Flasar z Regionálního muzea v Teplicích.

V posledních letech se pomalu po jednotlivých položkách doplňuje osteologická sbírka a sbírka ptáků formou sponzorských darů.

Hlavní část sbírky pochází z let 1946- 1954 a 1981-1998. Základ sbírky tvoří soubor dermoplastických preparátů získaných v letech 1946-1947 koupí z preparátorské dílny v Praze, bez uvedených lokalit. Další získaný materiál je již řádně lokalizovaný a má všechny náležitosti identifikující jednotlivé předměty. Z kurátorů lze upozornit pouze na Jaromíra Strejčka (1950-1954). Od roku 1982 do roku 2007 pracoval jako kurátor Václav Vysoký. Současným kurátorem je Václav Beran.